aktinoidy
Obsah

Aktinoidy

Mezi aktinoidy patří 14 prvků za aktiniem v sedmé periodě: thorium Th, protaktinium Pa, uran U, neptunium Np, plutonium Pu, americium Am, curium Cm, berkelium Bk, kalifornium Cf, einsteinium Es, fermium Fm, mendělevium Md, nobelium No, lawrencium Lr.

S rostoucím protonovým číslem postupně obsazují s malými odchylkami orbitaly 5f a 6d. Zároveň roste náboj jádra, které proto stále více přitahuje elektrony s orbitalů vnější vrstvy ,a tak dochází ke zmenšení poloměru atomu.

Vzhledem k odchylkám při obsazování vnitřních orbitalů nemají stejná oxidační čísla ve sloučeninách a liší se stabilitou sloučenin v různých oxidačních stupních.
Příklady oxidačních čísel:

  • Th IV

  • Pa V

  • U IV, VI

  • Pu IV, VI.

V přírodě se vyskytují jen Th, Pa a U, ostatní jsou uměle vyrobené jadernými reakcemi a patří mezi tzv. transurany (prvky za uranem).

Všechny jsou radioaktivní.

Uran, uranium, 92U

Nejznámější rudou uranu je smolinec (uraninit) U3O8. Obsahuje směs izotopů 238U (99%), 235U (0,7%)  a malé množství  234U.

Používá se jako palivo do jaderných reaktorů nebo jako jaderná trhavina.

 

Zdroje

  • BÁRTA, Milan. Chemické prvky kolem nás. 1. vydání. Brno: Edika, 2012. 112s. ISBN 978-80-266-0097-8.
  • BENEŠOVÁ, Marika a Hana SATRANOVÁ. Odmaturuj z chemie. 1.vydání. Brno: Didaktis, 2002. 208 s. ISBN 80-86285-56-1.
  • DVOŘÁČKOVÁ, Svatava. Rychlokurz chemie. 1. vydání. Olomouc: Rubico, 2000. 238 s. ISBN 80-85839-42-3.
  • FLEMR, Vratislav a Bohuslav DUŠEK. Chemie I/Obecná a anorganická. 1. vydání. Praha: SPN, 2001. 120 s. ISBN 80-7235-147-8.
  • KOTLÍK, Bohumír a Květoslava RŮŽIČKOVÁ. Chemie I v kostce. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. 120 stran. ISBN 80-7200-056-X.
  • ŠRÁMEK, Vratislav a Ludvík KOSINA. Obecná a anorganická chemie. 1. vydání. Olomouc: FIN, 1996. 262 stran. ISBN 80-7182-003-2.

Obrázky

Zapamatuj si

89 Activních Thébanů Páchalo Ukrutné Nepřístojnosti Půjčujíce Americký Camýk Bokakotorskému Calífovi Esteticky Formujíce Mladého Noblemana Laworovicou

Obrázek
Čti také

V našich dvou jaderných elektrárnách (Dukovany a Temelín) se jako palivo používá uran 235U, který v přírodě netvoří ani 1 % veškerého uranu. Takové palivo se musí obohatit na 5 % úroveň. Možná vás překvapí, že poločas rozpadu  se u 235U měří ve stamilionech let, u nejhojnějšího uranu 238U dokonce v miliardách. Nacpat atomový reaktor a jen tak čekat na teplo by se nevyplatilo. Reakce se značně urychlí, když se jádro uranu zasáhne neutronem. To se pak štěpí na dva nové atomy, které svou rychlostí ohřejí okolí, a od toho okamžiku už reaktor funguje jako složitější kotel. Ohřívá vodu v primárním okruhu, od ní se ohřeje voda v okruhu sekundárním a vzniklá pára roztočí turbíny.

Víte, že...

... první v praxi použitá atomová bomba, která v roce 1945 zničila japonské město Hirošima, byla uranová?

Zajímavost

Název smolinec pochází ze středověku a souvisel s těžbou stříbra. Tam, kde se v rudných žilách objevil smolinec, končilo stříbrné zarudnění. Proto jí říkali smolná ruda a odtud název smolinec.