Chemické vzorce organických sloučenin

Vzorce

K popisu složení a struktury organických sloučenin se používají vzorce souhrnné (sumární) a různé typy vzorců strukturních. Mezi strukturní vzorce patří vzorce konstituční, konfigurační a konformační.

Jednotlivé typy vzorců je možné ukázat na příkladu uhlovodíku ethanu.

 Vzorce strukturní (konstituční) vyjadřují spojení atomů v molekule vazbami a charakter těchto vazeb.

Obr. 1: Strukturní vzorec ethanu

Často se některé vazby nevyznačují, čímž se vzorce zjednoduší – nazývají se racionální (funkční).

                                 příp. CH₃CH₃

Obr. 2: Racionální vzorec ethanu

Zejména u derivátů uhlovodíků se ve strukturních vzorcích vyznačují i volné valenční elektrony vázaných atomů.

Např. molekula kyseliny octové má strukturní elektronový vzorec

Obr. 3: Strukturní elektronové vzorce

Prostorová uspořádání atomů a vazeb v molekulách vyjadřují vzorce konformační a konfigurační = geometrické vzorce.

Např. molekuly ethanu a cyklohexanu mohou mít různé prostorové tvary, které ovlivňují chování molekul při chemických reakcích.

Obr. 4: Konformace ethanu

Obr. 5: Vaničková konformace cyklohexanu		Obr. 6: Židličková konformace cyklohexanu

Modely molekul

Nejvhodnější pomůckou pro znázornění prostorového uspořádání atomů v molekule jsou modely.

• Kuličkové modely se sestavují z kuliček, které znázorňují jednotlivé atomy, a tyčinek, vyjadřujících vazby. Kuličky se mohou lišit velikostí a barvou, tyčinky délkou.

• Trubičkové modely se skládají z fragmentů spojených trubičkami.

• Kalotové modely jsou dokonalejší než předchozí, protože se nejvíce blíží skutečnému uspořádání atomů v molekule. Skládají se ze stavebních částic zvaných kaloty (z francouzského calotte – čepička).

Obr. 7: Modely organických sloučenin