Chlazení motoru
Musí odvádět teplo z motoru vzniklé třením a spalováním, které přešlo na části motoru a do mazacího oleje. Teplo je nutné odvádět z důvodu omezené tepelné odolnosti použitých materiálů motoru a motorového oleje.
Chlazení vzduchem
Výhodou je jednoduchá konstrukce, nízká hmotnost, vyšší provozní bezpečnost, malé nároky na údržbu, rychlejší ohřátí motoru a skutečnost, že provozní teplota není omezena bodem varu kapaliny.
Nevýhodou je výkyv provozní teploty, ztráta části výkonu motoru pohonem ventilátoru, hlučnost ventilátoru, opožděné a nerovnoměrné vytápění vozidla
Obr. 1: Vzduchem chlazený motor
-
Chlazení náporem vzduchu za jízdy
-
používá se hlavně u motocyklů, kolem jejichž nezakrytých motorů dobře proudí vzduch
-
válce, hlava a někdy i skříň motoru jsou opatřeny chladicími žebry pro lepší odvod tepla
-
-
Chlazení ventilátorem
-
používá se u motocyklových nebo automobilových motorů, kam za jízdy nemůže dostatečně proudit vzduch
-
základem je ventilátor, který je poháněn od klikové hřídele motoru klínovým řemenem nebo hydromotorem
-
ventilátor nasává a vytlačuje vzduch rovnoměrně k jednotlivým válcům a ke skříni motoru
-
regulace proudění vzduchu je možná např. clonou
-
Chlazení kapalinou
Blok válců a hlava válců mají dvojité stěny. V nich jsou vytvořeny chladicí prostory, jimiž protéká chladicí kapalina a přijímá ze stěn teplo, které se má odvést. Výhodou je rovnoměrné chlazení, tlumení hluku při spalování díky chladícímu plášti a dobré vyhřívání vnitřního prostoru vozidla.
Nevýhodou je relativně vysoká hmotnost, nutnost složitějšího systému motoru tvořeného dalšími komponenty, vyšší nároky na údržbu a delší fáze zahřívání na provozní teplotu.
-
Termosifonové oběžné chlazení
-
proudění chladicí kapaliny se dosahuje pouze změnou hustoty kapaliny (bez čerpadla). Teplá kapalina má menší hustotu než studená, a proto stoupá v chladicím plášti válce nahoru a proudí z hlavy válce potrubím k chladiči, který je umístěn o něco výše
-
ochlazená voda v chladiči odtéká spodem do bloku motoru
-
účinek této soustavy je nerovnoměrný a pomalý, protože chladicí kapalina se v systému pohybuje relativně pomalu a také proto se dnes již nepoužívá
-
-
Chlazení s nuceným oběhem
Obr. 2: Chlazení motoru kapalinou
-
čerpadlo tlačí chladicí kapalinu do bloku motoru kolem válců, které omývá a kanály i otvory se dostává do hlavy válců, odtud do komory termostatu
-
je-li termostat uzavřen, vrací se kapalina zpět k čerpadlu a cirkuluje v tzv. malém okruhu, jehož součástí je i radiátor topení vozidla
-
po dosažení provozní teploty otevírá termostat potrubí ke chladiči a kapalina proudí tzv. velkým okruhem
-
přímé spojení mezi komorou termostatu a čerpadlem se přitom uzavírá
-
konstantní stav chladicí kapaliny, jejíž objem se s teplotou mění, udržuje vyrovnávací nádobka s přetlakovou zátkou
-
provozní teplota chladicí kapaliny je asi 90 - 110°C; maximální přípustný tlak v soustavě je 1 až 1,5 barů
- vyšším tlakem v chladicí soustavě se zvyšuje bod varu, a proto může být teplota chladící kapaliny zvýšena, aniž by došlo k jejímu odpaření. Motor tak může pracovat s vyšší provozní teplotou, což vede ke snížení spotřeby paliva a snížení škodlivin ve výfukových plynech
Části kapalinové soustavy s nuceným oběhem
Obr. 3: Části kapalinové soustavy chlazení motoru
Čerpadlo chladicí kapaliny
Obr. 4: Čerpadlo chladicí kapaliny
-
skládá se z tělesa, v němž se otáčí rotor s radiálními lopatkami
-
nasává ochlazenou chladicí kapalinu, vhání ji do motorového bloku i hlavy válců a tím usnadňuje cirkulaci kapaliny celým systémem
-
bývá poháněno plochým drážkovaným řemenem od KH, nebo je součástí rozvodu motoru
Chladič
Obr. 5: Chladič
-
převádí teplo z chladicího systému do okolního vzduchu
-
k lepší výměně se využívá náporu vzduchu při jízdě vozidla
-
chladicí kapalina protéká chladičem obvykle shora dolů
-
skládá se z horní a spodní komory, mezi kterými je umístěna vlastní chladicí vložka
-
na horní komoře je vstupní hrdlo chladicí kapaliny proudící z motoru, které bývá spojeno s vyrovnávací nádobkou uzavřenou přetlakovou zátkou
-
na spodní komoře je výstupní hrdlo pro ochlazenou chladicí kapalinu proudící zpět k motoru; bývá opatřeno výpustným kohoutem
-
chladicí vložka je tvořena vhodným uspořádáním trubek a žeber tak, aby vznikla co nejúčinnější teplosměnná plocha
-
chladič je upevněn do vozidla tak, aby byl chráněn proti nárazům a vibracím pomocí pryžových silentbloků,
s motorem je spojen pomocí pryžových hadic
Termostat
Obr. 6: Termostat chladicího okruhu
-
přepíná proudění chladicí kapaliny mezi malým a velkým chladicím okruhem, čímž se dosáhne rychlého ohřevu motoru a malých změn teploty při měnících se provozních podmínkách
Ventilátor
-
zásobuje chladič a motorový prostor dostatečným množstvím proudícího vzduchu a zajišťuje dochlazování systému po zastavení jedoucího vozidla
-
může být poháněn elektricky, přes viskózní spojku, nebo hydromotorem
Přetlaková zátka
Obr. 7: Přetlaková zátka
-
udržuje v systému přetlak chladicí kapaliny 0,5 až 2 bary, při kterém může teplota chladicí kapaliny dosáhnout téměř 120 °C, aniž by začala vařit
Vyrovnávací nádobka
Obr. 8: Vyrovnávací nádobka
-
při rozpínání objemu chladicí kapaliny je tato odváděna do vyrovnávací nádobky, odkud se při jejím nedostatku v chladicím okruhu samočinně nasaje zpět
Teploměr chladící kapaliny
-
ukazuje řidiči okamžitou teplotu chladicí kapaliny a případné nebezpečné přehřátí či podchlazení motoru může být včas rozpoznáno