Druhy vod

Vodu můžeme dělit z různých hledisek.

Podle výskytu:

Voda atmosférická

Vzniká v ovzduší z vodních par. Může být v kapalném (déšť, rosa, mlha) nebo tuhém skupenství (sníh, led, jinovatka) (obr. 1).

Obr. 1: Jinovatka

Voda povrchová

Je voda, která se trvale nebo dočasně vyskytuje na zemském povrchu. Vzniká z atmosférické a podzemní vody, například: řeky, jezera, moře, oceány (obr. 2).

Obr. 2: Moře

Voda podpovrchová

Nachází se ve všech skupenstvích pod zemským povrchem. Je součásti hydrosféry. Vyskytuje se jako voda půdní a podzemní (obr. 3). Doplňuje se průsakem atmosférické a povrchové vody. Tímto způsobem může být i znečištěna.

Obr. 3: Studna

Podle užití:

Voda pitná

Je zdravotně nezávadná. Ani při trvalém používání nevyvolává poruchy zdraví nebo nemoci způsobené mikroorganismy. Má vyhovovat smyslovým požadavkům člověka a obsahovat biogenní prvky. Nemá mít korozivní účinky (obr. 4).

Obr. 4: Pitná voda

Voda užitková

Voda, která se používá k jiným účelům než k pitným, například: ke koupáni, výrobě, chlazení. Musí být zdravotně nezávadná. Její fyzikálně-chemické vlastnosti mohou být ve srovnání s pitnou vodou horší.

Voda provozní

Jde o užitkovou vodu, používanou k různým účelům v průmyslu a zemědělství, například: mytí zařízení, napájení kotlů.

Voda odpadní

Voda z domácností, obcí, měst, závodů, nemocnic atd., u níž došlo ke zhoršení kvality. Zahrnuje i atmosférickou vodu odváděnou kanalizační soustavou (obr.5).

Obr. 5: Odpadní voda