Obsah

Důležití zástupci

Alifatické nitroderiváty

Jedná se většinou o kapaliny, mají menší význam než aromatické nitroderiváty. V průmyslu se často používají jako rozpouštědla polymerů, vosků a tuků, v organické syntéze, v palivářském průmyslu apod.

Nitromethan CH3NO

Je bezbarvá, těkavá kapalina pronikavého zápachu, teplota varu 101 °C, lze ho připravit např. přímou nitrací uhlovodíků v plynné fázi parami kyseliny dusičné. Používá se jako palivo pro závodní automobily, při spalování probíhá reakce:

4CH3NO2 + 3O2 → 4CO2 + 6H2O + 2N2

Může se se rozkládat i bez přístupu kyslíku, uvolní se menší množství tepla:

4 CH3NO2 → 4 CO + 4 H2O + 2 H2 + 2 N2

Používá se i ve směsích, např. s methanolem, byl používán i jako raketové palivo.

 

Obr. 1: Nitromethan jako pohonná hmota

Nitroethan CH3CH2NO2

Podobá se nitromethanu. Je olejovitá, bezbarvá kapalina, teplota varu 114 °C, ovocná vůně. Průmyslově se vyrábí působením kyseliny dusičné na propan při 350–450 °C, vzniká směs nitroalkanů: nitroethan, nitromethan, 1-nitropropan, 2-nitropropan. Používá se jako rozpouštědlo polymerů.

1-nitropropan CH3CH2CH2NO2

 Bezbarvá kapalina nasládlého zápachu, teplota varu 131°C.

2-nitropropan CH3CH2(NO2)CH3

 Bezbarvá kapalina, teplota varu 120 °C.

Aromatické nitroderiváty

Jsou jedovaté žluté kapaliny nebo krystalické látky. Mají výrazně větší význam než alifatické nitrosloučeniny.

Nitrobenzen C6H5NO2

Je hořlavá, nažloutlá, vysoce toxická kapalina s vůní po hořkých mandlích, proniká do organismu i kůží. Teplota varu 211 °C, teplota tuhnutí 5,7 °C. Používá se k přípravě anilinu, benzidinu, barviv a jako rozpouštědlo. Vyrábí se nitrací benzenu.

2,4,6 - trinitrotoluen (Tritol, TNT) C6H2(NO2)3CH3

Žlutá jedovatá krystalická látka, při zvýšení teploty nad 35 °C se postupně stává plastickou. Roztavení probíhá bezpečně, nevýhodou pro praktické užití však je, že vzniklá kapalina může vytékat ze střeliva. Jeho objevitelem byl v r. 1863 německý chemik Joseph Wilbrand. TNT má vysokou stabilitu, protože je málo citlivý vůči vnějším vlivům. Vyznačuje se ale velmi vysokou brizancí a razancí výbuchu. Základem výroby je postupná nitrace toluenu směsí kyseliny dusičné a kyseliny sírové. Výroba TNT probíhá moderně kontinuálně ve 2 stupních.

Používá se jako náplň bomb a granátů, má velkou stálost při skladování. Slouží pro přípravu průmyslových i vojenských trhavin (plnění munice). Jedna tuna tritolu je měrnou jednotkou pro vyjádření síly výbuchu jiných výbušin nebo jaderných zbraní (1 t TNT = 4 200 MJ).

1kg atomové bomby má sílu 20 000 tun TNT, 1 kg vodíkové bomby má sílu 108 tun TNT Přepočítává se na ni účinek jaderných zbraní. Výbušniny účinkují tak, že při explozi dojde k rozpadu molekul až na plyny N2, H2O a CO2. Při explozi se uvolní velké množství žhavých plynů (CO2,CO,CH4,H2O(g),C2H2, HCN,H2, N2) o velké rychlosti a tlaku a dojde ke zpustošení okolí.

Výbušný rozklad TNT probíhá podle podmínek ve více variantách. Velmi zjednodušeně lze rozklad zapsat:

2 C6H2(NO2)3CH3(s) → 7 C(s) + 7CO(g) + 5H2O + 3 N2(g)

 

Obr. 2: Tání TNT při 81 °C

2,4,6-trinitrofenol (kyselina pikrová, TNP) (NO2)3C6H2OH

Je to žlutá toxická krystalická látka, má hořkou chuť (pikros – hořký), málo rozpustná ve vodě. Zabarvuje žlutě biologický materiál. Vyrábí se nitrací fenolu (1): 

                         

Patří mezi trhaviny, soli pikráty jsou silné výbušniny, používají se jako iniciační výbušniny. Ztuhlá tavenina se označuje jako ekrazit.

Výbušný rozklad kyseliny pikrové:

16C6H3O(NO2)3 → 32CO2+ 40CO + 4CH4 + 2H2O + 3C2H2 + 3HCN + 4,5H2 + 21,5N2 + 2NH4HCO3+ 9C

1-nitronaftalen C10H7NO2

Je krystalická látka, vzniká nitrací naftalenu. Používá se jaký důležitý meziprodukt při výrobě barviv. Vyrábí se nitrací naftalenu nitrační směsí HNO3/H2SO4 .

Chlorpikrin (PS) Cl3CNO2

Bezbarvá, prudce jedovatá kapalina, dříve sloužila jako chemická bojová látka.

Další výbušniny  viz Kapitola Výbušniny                                                     

Nitroglycerin – dynamit

Pentrit PETN – pentaerythritol - tetranitrát

Hexogen – 1,3,5- trinitro-1,3,5-triazinan                    

Zdroje
  1. GILLE, Herbst. WIKIMEDIA.ORG. Nitrace TNP [online]. 12.12. 2013 [cit. 2.11. 2014]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/36/NitraceTNP.JPG
  2. STIBOROVÁ, Marie. CASOPIS.VESMIR.CZ. Škodlivé aromatické nitrosloučeniny [online]. [cit. 11.11. 2013]. Dostupné z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/skodlive-aromaticke-nitroslouceniny
  3. WIKIPEDIA.ORG. Výbuch [online]. [cit. 20.10. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDbuch
  4. WIKIMEDIA.ORG. Nitrace [online]. [cit. 11.11. 2013]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/36/NitraceTNP.JPG
  5. JANECZKOVÁ, Anna a Pavel KLOUDA. Organická chemie. Ostrava: Nakladatelství Pavel Klouda, 1998, ISBN 80-902155-6-4/9802.

Obrázky

ELUC · Elektronická učebnice