Pokus: Ověření teploty varu vody
Úkol: Ověřit teplotu varu vody za normálního a sníženého tlaku.
Pomůcky: kádinka, voda, rychlovarná konvice, vývěva, digitální čidlo teploty
Provedení: V rychlovarné konvici uvedeme vodu do varu, konvici odpojíme ze sítě a ihned změříme teplotu vody. Následně odlijeme trochu vody do kádinky a necháme ji trochu vystydnout (případně přidáme malé množství studené vody). Znovu změříme teplotu vody v kádince a prokážeme, že je její teplota nižší než 100 OC. Kádinku umístíme pod poklop vývěvy a snížíme pod poklopem tlak. Pozorujeme var vody. Nakonec znovu prověříme teplotu vody v kádince pomocí teploměru.
Poznámka: Alternativně lze použít místo vývěvy větší injekční stříkačku, do které nabereme kapalinu z kádinky, ucpeme nasávací otvor a prudce zvětšíme pomocí pístu objem prostoru uvnitř stříkačky. V tomto případě je však potřeba dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k opaření horkou vodou z kádinky a je vhodné použít vodu s nižší teplotou, přibližně 50 OC.
Závěr: Za normálního atmosférického tlaku vře voda při teplotě 100 OC, při snížení tlaku se teplota varu snižuje.
Otázka: Snížení teploty varu vody za sníženého tlaku působí problémy vysokohorským expedicím při přípravě pokrmů. Jakým způsobem by to bylo možno řešit? (využití tlakového hrnce)
Pokus: Zjišťování teploty vzduchu v místnosti
Úkol: Zjistit teplotu vzduchu v různých výškách nad podlahou v místnosti.
Pomůcky: digitální čidlo teploty, délkové měřidlo, žebřík
Provedení: Digitálním teploměrem měříme teplotu vzduchu ve třídě v různých výškách nad podlahou. Získané hodnoty zaznamenáme do tabulky a vyneseme do grafu.
Otázka: Jak se mění teplota vzduchu ve třídě s rostoucí výškou nad podlahou? Čím je to způsobeno?
Závěr: Teplota vzduchu ve třídě se s rostoucí výškou nad podlahou zvětšuje. Je to způsobeno tím, že teplejší vzduch má nižší hustotu, a proto v místnosti stoupá vzhůru.
Pokus: Vliv barvy na absorpci světelného záření a jeho přeměnu v teplo
Úkol: Zjistit, jaký má vliv barva povrchu tělesa na jeho zahřívání pomocí absorpce světelného záření.
Pomůcky: digitální čidlo teploty, 2 plastové láhve, voda, černý a bílý papír, lepicí páska
Obr. 1: Vliv barvy na absorbci
Provedení: Pomocí lepicí pásky polepíme jednu láhev bílým a druhou černým papírem. Obě naplníme vodou o stejné teplotě (ověříme měřením) a láhve postavíme na okno tak, aby na obě dopadalo sluneční světlo. Po uplynutí určitého času změříme znovu teplotu vody v obou lahvích a porovnáme naměřené hodnoty.
Závěr: V láhvi pokryté černým papírem se voda ohřála více než v láhvi pokryté bílým papírem, protože docházelo ke zvýšené absorpci slunečního záření a jeho přeměně ve vnitřní energii ozařovaného tělesa.
Pokus: Chlazení pomocí odpařování vody
Úkol: Zjistit, jestli lze pomocí odpařování vody provádět chlazení.
Pomůcky: 3 plastové láhve, savý hadr, nůžky, gumičky, voda, talíř, digitální čidlo teploty, ventilátor
Obr. 2: Chlazení odpařováním
Provedení: Všechny 3 láhve naplníme vodou, nejlépe několik hodin před pokusem a necháme ustálit teplotu vody na úrovni pokojové teploty. Hadr rozstřihneme na 2 stejné díly a každým obalíme jednu ze 2 lahví. Třetí necháme nezabalenou (bude sloužit jen jako zdroj vody o stejné teplotě jako je uvnitř lahví). Na začátku pokusu změříme digitálním teploměrem teplotu ve všech třech lahvích. Následně vodou z láhve neobalené hadrem navlhčíme hadr na jedné ze zbývajících (druhou necháme suchou) a obě láhve obalené hadrem postavíme vedle sebe (pod navlhčenou můžeme dát talíř nebo jinou nádobu, abychom zabránili úniku vody) a na obě láhve namíříme zapnutý ventilátor. Po určité době provedeme kontrolní měření teploty vody v obou lahvích a naměřené hodnoty porovnáme.
Otázka: Proč se teplota vody v láhvi obalené navlhčeným hadrem snížila a v láhvi obalené suchým hadrem zůstala stejná?
Závěr: Voda navlhčeného hadru se odpařuje, přechází tedy ze skupenství kapalného do plynného, k čemuž je potřeba, aby přijala teplo. Toto teplo částečně odebírá z láhve, čímž ochlazuje vodu uvnitř.
Otázka: K čemu slouží při pokusu ventilátor?
Závěr: Ventilátor odvádí z okolí lahví páru vzniklou odpařením vody z hadru, urychluje tedy odpařování a tím i ochlazování. Pokus by fungoval i bez něj, s použitím ventilátoru je však výraznější a pokles teploty probíhá rychleji.
Pokus: změna teploty při rozpouštění soli ve vodě
Úkol: zjistit, jestli při rozpouštění soli ve vodě dochází ke změně teploty a pokusit se jev vysvětlit.
Pomůcky: kádinka, voda (nejlépe pokojové teploty), kuchyňská sůl, digitální čidlo teploty.
Provedení: digitálním teploměrem určíme teplotu soli i vody v kádince. Teploměrem soustavně měříme teplotu vody v kádince, přisypeme sůl a zamícháme. Sledujeme, jak se mění teplota roztoku v kádince.
Otázka: proč došlo ke snížení teploty roztoku vody v kádince?
Závěr: při rozpouštění krystalů soli ve vodě dochází k narušování vazeb mezi atomy tvořícími krystalickou mřížku. K narušení těchto vazeb je potřeba energie, která je odebírána z vnitřní energie vody, čímž se sníží její teplota.
