Energie větru
Využití energie větru
- Dříve ve větrných mlýnech.
Obr. 1: Větrný mlýn Jalubí - foto
- V současnosti ve větrných elektrárnách (první větné elektrárny vznikaly koncem 80. let minulého století).
Větrné elektrárny vyrábějí elektrickou energii přeměnou z kinetické energie vzduchu proudícího mezi oblastmi s různým atmosférickým tlakem.
Obr. 2: Větrná elektrárna - schéma
Princip větrné elektrárny
Elektrárna je obvykle tvořena vysokým sloupem, na jehož vrcholu je umístěna hřídel s větrným kolem nebo vrtulí.
Obr. 3: Větrná elektrárna - foto
Proudící vzduch (vítr) působí na lopatky kola nebo vrtule, a tím kolo nebo vrtuli roztáčí.
Na hřídeli je připojený elektrický generátor, který vyrábí elektrickou energii.
Obr. 4: Větrná elektrárna - části
Podél rotorových listů vznikají aerodynamické síly, a proto listy musejí mít speciálně tvarovaný profil (podobně jako profil křídel letadla). Je nutné zajistit regulaci výkonu rotoru, aby se zabránilo mechanickému a elektrickému přetížení větrné elektrárny - obsluha je automatická.
Obr. 5: Vrtule větrné elektrárny
Výhody:
-
Vliv na životní prostředí je minimální.
-
Neprodukuje tuhé či plynné emise a odpadní teplo, nezatěžuje okolí odpady, ke svému provozu nepotřebuje vodu.
-
Větrná elektrárna má minimální nároky na plochu staveniště, ale pro získání většího výkonu je třeba stavět větrné farmy o obrovských rozlohách (např. 1000 MW větrná farma zabere rozlohu 35 000 km2. Uhelná nebo jaderná elektrárna o stejném výkonu pouhých několik km2, ve srovnání s nimi však vyrobí asi 8 x méně elektřiny).
Nevýhody:
-
Pracují pouze v 10 až 20 % roční doby (nepravidelnost a nahodilost síly i směru větru).
-
U nás se nachází vhodné lokality v horských pohraničních pásmech Krušných hor a Jeseníků, popř. v oblasti Českomoravské vrchoviny. Podle předběžných odhadů by bylo možné v Krušných horách postavit 320 až 340 větrných elektráren.
-
Negativní vliv hluku na okolí - mnohdy bývá ochránci přírody nadhodnocován. Hluk ze strojovny elektrárny se dá snížit kapotáží soustrojí a hluk aerodynamický je snižován modernější konstrukcí listů vrtule. U moderních větrných elektráren je hluk velmi nízký.
-
Bývají také často kritizovány kvůli estetickému zásahu do krajiny.
Rozvoj větrných elektráren:
K rozvoji větrných elektráren dochází od konce 20. století (Dánsko, Německo, Španělsko, Itálie, Francie, Velká Británie).
Turbíny o větším výkonu se používají hlavně pro přímořské a mořské větrné farmy.
Obr. 6: Mořská větrná farma
Jinde lze vítr využít v kombinaci s dalšími zdroji elektrické energie jako jejich doplněk.
Větrné elektrárny v ČR:
V současné době větrné elektrárny pracují asi na stovce lokalit v ČR.