Třída: HLAVONOŽCI

Hlavonožci jsou výlučně mořští živočichové. Jedná se o vývojově nejpokročilejší měkkýše. Přešli k aktivnímu dravému způsobu života. Jsou dvoustranně souměrní a mají zřetelnou hlavu. Noha je přeměněna v ramena (chapadla) a svalnatou nálevku ústící do plášťové dutiny. Schránka je u většiny redukovaná nebo chybí. Dosahují značných rozměrů (do 18 m - krakatice). Nejvíce rozšířeni byli v prvohorách a druhohorách (belemniti, amoniti). Jen 600 recentních druhů, více než 90 % známých druhů je fosilních.

Charakteristika:

• přizpůsobení dravému způsobu života:

  • velmi vyvinutá nervová a smyslová soustava (komorové oko)

  • schopnost učit se

  • schránka redukovaná (zachována jen u starobylých skupin, např. loděnky) nebo chybí → umožněn rychlejší pohyb (lov kořisti)

• pokožka obsahuje pigmentové buňky (chromatofory)- barvoměna:

  • ochrana (splyne s podkladem)

  • komunikace - vyjadřují své pocity, připravenost k páření atp.

• pohyb:

  • pomocí chapadel nebo ploutevního lemu

  • reaktivní pohyb vzad (až 35 km/h) - rychlý únik (nasátím vody do plášťové dutiny a pak rychlým vypuzením vody nálevkou)

Stavba těla:

Části těla:

• zřetelná hlava

• noha se přeměňuje v:

  • chapadla = ramena
    • na hlavě kolem ústního otvoru, počet 8 -10
    • mají přísavné terčíky - lepší přichycení kořisti
  • nálevku (sifon)
    • uzavírá plášťovou dutinu
    • únikový pohyb vzad
• schránka redukovaná

Cévní soustava:

• je téměř uzavřená

• srdce s jednou komorou a dvěma (sépie, chobotnice) nebo čtyřmi (loděnka) předsíněmi

Dýchací soustava:

• žábry uložené v plášťové dutině

Nervová soustava:

• je velmi vyvinutá
• velká nervová zauzlina uložena v chrupavčité schránce („primitivní mozek“)

Smyslové orgány:

• výrazně vyvinuté

• dokonalé komorové oko: stavbou i funkcí je podobné oku obratlovců

Trávicí soustava:

• ústa se zobanovitými čelistmi

• radula a párové slinné žlázy (někdy obsahují jed)

• do plášťové dutiny (v blízkosti konečníku) ústí vývody inkoustové žlázy:

  • tvoří černou tekutinu

  • usnadňuje únikový manévr

Obr. 1: Stavba těla dvoužábrého hlavonožce

Rozmnožování:

• gonochoristi

• zřetelný pohlavní dimorfismus - samečkové bývají menší

• vývoj přímý (bez larválního stadia)

• oplození vnitřní:

  • samci mají tzv. hektokotylové rameno – přenáší shluky spermií (spermatofory) do pohlavního otvoru samice
    • u některých druhů je odpadavé a volně pohyblivé (např. argonaut)
• péče o potomstvo (kladou vejce na stropy jeskyní a hlídají je)

Systém:

• podtřída: čtyřžábří

• podtřída: dvoužábří

Podtřída: Čtyřžábří

• mají schránku a 90 i více chapadel

• 2 páry žáber, metanefridií

• 4 předsíně v srdci

Zástupci:

• loděnka hlubinná

  • starobylý druh - živoucí zkamenělina

  • spirálně vinutá ulita - komůrková (průměr 25 cm)

• amoniti:

  • vůdčí zkamenělina druhohor

  • fosilní (na konci křídy vyhynuli)

Podtřída: Dvoužábří

• 1 pár žáber, metanefridií

• 2 předsíně v srdci

• ulita buď redukovaná na vnitřní vápenatou destičku, nebo chybí

• mají nejvýše 10 ramen s přísavkami

Zástupci:

Mají deset ramen (jeden pár - delší). Schránka je redukovaná a zarostlá v těle, vytváří tzv. sépiovou kost (zdroj vápníku při chovu exotického ptactva). Okraj pláště tvoří plovací lem.

• sépie obecná - zbytek schránky = sépiová kost, její „inkoust“ se používal v malířství

• oliheň obecná - žije v hejnech a loví ryby

• krakatice obrovská

  • vyskytuje se ve velkých hloubkách

  • největší bezobratlý živočich - délka do 18 m

  • je potravou vorvaňů

Mají osm ramen a vakovité tělo bez schránky a bez lemu.

• chobotnice pobřežní - velké čelisti, mění barvu

Obr. 5: Chobotnice pobřežní

• argonaut pelagický

  • pluje u hladiny

  • samice je 20 cm velká

  • samec jen 1,5 cm - dokáže odpoutat hektokotylové rameno