Biologie
Hmyz II
Biologie
Obsah

HMYZ II

Hmyz s proměnou nedokonalou (Hemimetabola)

Skupina zahrnuje řády hmyzu patřící do podtřídy KŘÍDLATÍ, kteří mají vývoj nepřímý s proměnou nedokonalou. Vývojová stádia jsou celkem tři: vajíčko, larva (nymfa), dospělec (imago).

Řád: ROVNOKŘÍDLÍ

Často jsou místo řádu rovnokřídlí uváděny řády kobylky (Ensifera) a saranče (Caelifera), zde uváděny, jako podřády. Jsou dravci a býložravci. Naši zástupci bývají často zeleně nebo hnědě zbarveni (maskují se barvou těla). Vědecký název skupiny Orthoptera je z řec. orthos = rovný, pteron = křídlo.

  • křídla (skládají střechovitě na zadeček):

    • 1. pár - kožovité krytky

    •  2. pár - blanitá

  • ú.ú.- kousavé

  • nohy - 3. pár uzpůsoben ke skákání (skok je obranou proti dravcům)

  • stridulace = vrzavé zvuky samců (komunikace)

  • nymfy - velmi podobné dospělcům, jen menší a bez křídel

Podřád: KOBYLKY

  • dlouhá tykadla (většinou delší než tělo)

  • masožravé

  • stridulují třením křídel o sebe (kobylky, cvrčci)

  • samičky mívají dlouhé kladélko

Zástupci:

  • kobylka zelená

    • naše největší, nížiny, sušší louky

obrazek

Obr. 1: Kobylka - stavba těla

  • cvrček polní

    • leskle černý

    • obývá díry v zemi, lze ho těžko spatřit, ale slyšet je velmi dobře

  • krtonožka obecná

    • přední pár nohou = nohy hrabavé

    • žije v půdě (chodby), škodí - porušuje kořínky rostlin

    • užitečná - loví hmyz (masožravá)

Podřád: SARANČE

  • krátká tykadla

  • býložravá

  • samci stridulují třením 3. páru noh o křídla

  • samičky nemají kladélko, říkáme jim luční koníci

  • 2. pár křídel často výrazně zbarvený (zastrašení nepřítele)

Zástupci:

  • saranče vrzavá

    • 2. pár křídel – červená barva, za letu vrže (striduluje)

  • saranče stěhovavá

    • až 6 cm, tvoří obrovská stěhovavá hejna

    • likvidují porosty rostlin, dostávají se až na jih Evropy

Řád: VŠI

  • asi 300 druhů, u nás asi 25 druhů

  • ektoparazité savců

  • drobní asi 1 - 6mm

  • tělo - ploché, druhotně bez křídel

  • ú.ú. - bodavě sací (sají krev)

  • nohy uzpůsobené k přichycení (srst, vlasy), oči redukované

  • samičky přilepují vajíčka (hnidy) na srst

Zástupci:

  • veš dětská

    • naše nejběžnější veš, ve vlasech (zejména dětí)

    • přenos kontaktem mezi lidmi

    • léčí se insekticidními šampony

  • veš šatní

    • v záhybech šatstva, prádla, povlečení (dezinfekce horkou parou)

  • veš muňka

    • lidově zvaná „filcka“, v ochlupení pohlavních orgánů

Řád: STEJNOKŘÍDLÍ

Dnes už nepoužívaný řád je nahrazen řádem Hemiptera. Možné nové pojetí systému člení tuto skupinu na 3 podřády. Viz doplňující učivo.

  • suchozemský hmyz

  • vyskytuje se hlavně v suchých teplých oblastech

  • křídla: 2 páry blanitých křídel, v klidu je skládají střechovitě na zadeček

  • ú.ú. - bodavě sací, živí se sáním šťáv z rostlin (škůdci rostlin)

  • často bývají bezkřídlí, tvarově jsou rozmanití

  • mají složité vývojové cykly

Zástupci:

  • cikáda sedmnáctiletá

    • dospělec žije krátce (1-2 měsíce), americký druh

    • nymfa se vyvíjí 17 let v půdě (saje na kořenech rostlin)

    • samečkové cikád vydávají silný zvuk (stridulace - rozechvíváním membrán v prvním zadečkovém článku)

  • cikáda viničná

    • vyskytuje se vzácně na jižní Moravě, naše největší (rozpětí až 6 cm)

    • nymfy sají na kořenech vinné révy

  • pěnodějka obecná

    • žije na travnatých místech

    • larvy žijí v pěnovém obalu (ochrana i před vyschnutím)

  • molice skleníková

    • sají na skleníkových a doma pěstovaných rostlinách

  • mšice

    • drobný hmyz

    • na zadečku mívají voskové žlázy (chrání tělo před vysycháním)

    • sají šťávu z rostlin, střídají hostitele (na podzim dřeviny, v létě byliny)

    • typická pro ně je heterogonie = střídá se partenogeneze s pohlavním rozmnožováním

    • střídají se generace okřídlené (migrace za hostiteli) a bezkřídlé, žijí a sají hromadně na rostlinách

    • nestrávené sladké šťávy (tzv. medovice) vycházejí z těla, lízají je mravenci a včely (určitá symbióza)

    • u nás žije asi 800 druhů:

    • mšice maková, vlnatka krvavá, mšice zelná

  • puklice švestková

    • patří mezi červce, kryje své tělo štítkem z vosku

    • škůdce ovocných stromů

Řád: PLOŠTICE

  • žijí na souši i ve vodě, mohou být buď dravé, býložravé, nebo cizopasné

  • tělo - ploché

  • křídla:skládá naplocho, 1.pár = polokrovky

  • ú.ú. - bodavě sací, sají rostlinné šťávy nebo tělní tekutiny živočichů (přenos chorob)

  • zápašné žlázy - vylučují páchnoucí látky (znehodnotí plody - maliny)

vodní ploštice

  • dýchají z mimotělní vzduchové bubliny udržované mezi chloupky těla

  • krátká tykadla, dravé, nohy upravené

  • splešťule blátivá

    • na dně stojatých vod, na konci zadečku dýchací trubičku (sifon), loupeživé přední nohy (lov)

  • jehlanka válcovitá

    • na dně vod, na zadečku dlouhý sifon

  • znakoplavka obecná

    • plave břišní stranou vzhůru, napadajá i rybí plůdek a malé pulce

ploštice na vodní hladině:

  • pohybují se na povrchové blance vodní hladiny

  • loví např. topící se hmyz

  • vodoměrka štíhlá

    • jemné tělo, pomalu pohybuje při okrajích rybníků

  • bruslařka obecná

    • robustnější, „bruslí“ po hladině díky brvám na nožních článcích

suchozemské ploštice

  • dlouhá tykadla

  • pestře zbarvené, dravé nebo býložravé

  • ruměnice pospolná

    • hojný výskyt, červenočerná barva, asi 1cm, všežravá (pod lipami)

obrazek

Obr. 2: Ploštice (ruměnice pospolná) - stavba těla

  • kněžice zelná

    • výrazně zapáchají - plaší nepřítele

    • škůdce brukvovitých rostlin a obilí

  • štěnice domácí

    • parazit, živí se krví savců (člověka) a ptáků

    • bezkřídlá, kosmopolitní (okolo 5 mm)

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6. 

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr.1: Kobylka - stavba těla [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné zhttp://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/16_300.jpg

Obr. 2: Ploštice - stavba těla [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné zhttp://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/16_500.jp

Obr. 3: Larva pěnodějky [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://vesmir.msu.cas.cz/Pavel/SP/images/SP200310_04.jpg

ELUC · Elektronická učebnice