HŘBETNÍ MÍCHA (medulla spinalis)

Hřbetní mícha je útvar dlouhý 40 – 45 cm, široký 1- 1,5 cm, o hmotnosti 35 g, uložený podél páteřního kanálu. Horní konce sahají k týlnímu otvoru a ty pokračují v prodlouženou míchu. Dolní konce dosahují na druhý bederní obratel. Podle umístění páteřního kanálu rozeznáváme krční, hrudní a bederní míchu. Nevyplňuje celý kanál páteřní. Prostor okolo páteřní míchy obsahuje tukovou tkáň, krevní cévy, míšní obaly a mozkomíšní mok.

V krčním a bederním úseku míchy jsou patrná dvě zduření, odkud vystupují nervy. Přední a zadní míšní kořeny jsou vytvářeny ze zadního
a předního žlábku středového. Po stranách se nachází zadní žlábek středový a přední žlábek postranní.

Spojením předních a zadních kořenů se vytváří míšní nerv. Podle míst, odkud míšní nervy odstupují, rozlišujeme:

• 8 krčních segmentů;

• 12 hrudních segmentů;

• 5 bederních segmentů;

• 5 křížových segmentů;

• 1 kostrční segment.

Z těchto 31 segmentů vystupuje 31 párů nervů míšních.

Stavba hřbetní míchy

• Pokud bychom míchu rozřezali, uviděli bychom, že mícha hřbetní je tvořena šedou a bílou hmotou.

• Šedá hmota má tvar rozevřených motýlích křídel. Podél hřbetní míchy probíhá centrální kanálek vyplněný mozkomíšním mokem, ve kterém je tato hmota. Šedá hmota je místem shluku velkého množství nervových buněk. Je tvořena předními a zadními rohy a postranními výběžky. V předních rozích míšních se nachází motoneurony, zadními kořeny vystupují dostředivá vlákna.

• Hmota šedá obklopuje hmotu bílou. Rozděluje se na zadní, přední a postranní provazce míšní.

Funkce míchy hřbetní

• Hřbetní mícha je centrem jednoduchých nepodmíněných reflexů. V míše se nachází centrum pro rozšiřování zornic, pocení, pro činnosti pohlavních orgánů a močových cest. Je důležitým článkem mezi mozkem a všemi orgány těla.