Obsah

Kmen: KOŘENONOŽCI

Skupina prvoků, která má proměnlivý tvar těla. Typickým znakem je tvorba panožek (pseudopodií). Jedná se o dočasné výběžky cytoplazmy různého tvaru. Panožky umožňují pomalý améboidní (měňavkovitý) pohyb a příjem potravy fagocytózou.

Charakteristika:

heterotrofní výživa (neobsahují chlorofyl)
- vstřebávání celým povrchem těla = osmotrofní výživa
- fagocytóza (pomocí panožek)
žijí volně nebo paraziticky
schránky na povrchu (jen u některých)

Rozdělení:

měňavky

nejprimitivnější řád, jednoduchá tělní stavba
netvoří schránky
sladkovodní mají stažitelnou (pulzující) vakuolu
živí se bakteriemi, prvoky (fagocytóza)
rozmnožují se dělením
tvorba cyst

Zástupci:

měňavka velká
- žije v detritu stojatých vodních nádrží, až 1mm

obrazek

Obr. 1: Měňavka velká

měňavka zemní
- žije v mechu a půdě
měňavka úplavičná
- střevní parazit (měňavková úplavice), krvavé průjmy, zvracení a horečky (tropy) = smrt dehydratací
měňavka střevní
- nepatogenní, ve střevě

dírkonošci

mořští, tvoří schránky z CaCO₃, vícekomůrkové
schránky mají mnohé otvůrky pro nitkovité panožky

Zástupci:

penízkovci
- největší schránky (až 10 cm, vyhynulí)

mřížovci

mořští planktonní prvoci
schránky z SiO₂ – ozdobné, s otvory pro panožky
nahromaděné schránky - radioláriové bahno – horninotvorný materiál (pohoří na Barbadosu)

Obr. 4: Ozdobné schránky mřížovců.

krytenky

sladkovodní
tvoří chitinové schránky s jedním otvorem, jímž vysunují panožky

Zástupci:

štítovka obecná
rozlitka hruškovitá

slunivky

výhradně sladkovodní (rašeliniště)
kulovité tělo ve schránce z SiO₂ (+chitin)
nitkovité panožky

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2.

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Měňavka velká [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_bezobratli/foto01/foto_008.jpg

Obr. 2: Schéma fagocytózy. cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http: http://www.ta3k.sk/bio/images/stranky/bunka/fagocytoza.jpg

Obr. 3: Schránky dírkonošců. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200103%20Rhizaria/Obr.%20010301.schranky%20dirkonoscu.OS_zmensenina.jpg

Obr. 4: Ozdobné schránky mřížovců. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://www.microscopy-uk.org.uk/mag/imgjun99/rad2.jpg

Víte, že...

Vědecký název kořenonožců Rhizopoda pochází z řec. rhizos = kořen a pous, podos = noha.

Víte, že...

Fagocytóza (z řečtiny) je proces pohlcování pevných částic z okolního prostředí buňkami. Buňky se schopností fagocytózy mají schopnost vytvářet tzv. panožky, což jsou výběžky jejich těla. Panožkami částici obalí, vytvoří se váček, do něj vyloučí enzymy a částici stráví.

Tímto způsobem se některé jednobuněčné organismy přijímají potravu. Příkladem jsou kořenonožci, z nichž nejznámější je díky této schopnosti měňavka (Amoeba).

Obr. 2: Schéma fagocytózy.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Fagocyt%C3%B3za#mediaviewer/File:FAGOCITOSI_BY_RAFF.gif

Doplňující učivo

Dírkonošci

(Foraminifera; z lat. foramen = otvor a řec. forein = nosit) zahrnuje převážně mořské, u dna (bentické) se vyskytující organismy. Schránky dírkonošců mají mnoho otvorů pro panožky a jsou vytvořeny převážně z CaCO₃. Podílely se na vzniku mohutných vápencových usazenin (křídové útesy, podle jejichž bílé barvy např. byla Anglie nazývána Albion). Zachovalé schránky fosilních dírkonošců z mořských sedimentů jsou využívány v geologii k datování geologických vrstev (stratigrafie), při vyhledávání naftových i jiných ložisek.

Obr. 3: Schránky dírkonošců.