Přídatné kožní orgány
Kožní přídatné orgány napomáhají kůži plnit některé její úkoly a funkce. Dělí se na zrohovatělé útvary a na nezrohovatělé útvary – kožní žlázy. Oba druhy vznikají z pokožky. K zrohovatělým útvarům řadíme vlasy, chlupy, nehty, obočí, vousy. Mezi žlázy kožní zařazujeme žlázy mazové, potní a mléčné.
Vlasy, chlupy (capilli, pili)
-
Vlasy a chlupy patří ke zrohovatělým kožním útvarům a vyrůstají z vlasového váčku.
-
Vlas se skládá ze dvou oddílů: první oddíl, vlasový stvol, vyčnívá nad pokožku, oddíl druhý, kořen vlasu, je pod pokožkou.
-
Vlasový stvol je tvořen šupinatou vrstvou, kůrou a dření.
-
Kořen vlasu se na konci rozšiřuje ve vlasovou cibulku. Do její spodní části vniká vazová bradavka, která výživu vlasu zajišťuje. Pokud dojde k přerušení výživy do vlasu, jeho buňky odumřou a vlas vypadne. Vlasová cibulka je obalena vlasovými pochvami. K pochvě vybíhá snopeček hladkého svalstva, nazývá se vzpřimovač chlupu. Působením chladu na kůži, při strachu, rozčílení se hlup zvedne, hovoříme o tzv. „husí kůži“. Mezi kořenem a vzpřimovačem chlupu probíhá mazová žláza, která zajišťuje mastnotu vlasu.
-
Ve zhorovatělých buňkách vlasové kůry, ale i v cibulce a pochvě, se nachází pigment melanin. Barva vlasu je podmíněna druhem
a množstvím pigmentu, dále věkem, pohlavím a rasovou příslušností. Pokud dojde k poklesu tvorby melaninu, vlasy šediví.
Nehty (unguis)
-
Na okrajích prstů pokožky je silný, tvrdý, mírně vypouklý útvar – nehet (unguis). Nehty se tedy nacházejí na zadní části posledních článků prstů. Poskytují mechanickou oporu koncovým článkům prstů dolních i horních končetin.
-
Jejich tloušťka se pohybuje okolo 0,5 až 1 mm. Na rukou rostou až čtyřikrát rychleji než na nohou. Růst probíhá po celý život, avšak ve stáří značně pomaleji.
-
Nehet se skládá ze tří až čtyř zrohovatělých vrstev uložených v nehtovém lůžku. Nehet z nehtového lůžka vyrůstá a nad tím se nachází tělo a kořen nehtu. Kořen je překryt nehtovým valem. U kořene je světlý poloměsíčitý okraj – měsíček (lanula). Horní volný okraj neustále přerůstá přes okraj prstu.
Žlázy mazové (glandulae sebaceae)
-
Mazové žlázy jsou uloženy ve škáře v místech, kde rostou vlasy a chlupy. Svými krátkými vývody ústí právě do pochvy vlasu nebo chlupu. Odtud přechází kožní maz, který žlázy mazové produkují, na vlasy a chlupy a dále na povrch kůže.
-
Kožní maz se skládá z tukových látek, bílkovin a solí. Denně se vytvoří až 2 g mazu. Hlavním úkolem kožního mazu je chránit kůži před vysycháním, drobivostí, bobtnáním a před účinky vody. Na pokožce vytváří nesmáčivý, ochranný filtr. Zajišťuje pružnost, vláčnost a jemnost pokožky, má slabé dezinfekční účinky.
-
Tyto žlázy se ale nenachází všude na těle. Úplně chybí na dlaních a ploskách nohou, z tohoto důvodu používáme krémy s promašťujícími účinky. Obzvlášť velké mazové žlázy jsou v okolí nosu a zevním zvukovodu. Nejaktivnější jsou mazové žlázy v období puberty.
Žlázy potní (glandulae sudoriferae)
-
V kůži je nerovnoměrně zastoupeno velké množství potních žláz. Nachází se po celém těle. Největší množství jich je na čele, na ploskách nohou, na dlaních a v podpaží. Naproti tomu na rtech, na bradavkách a žaludu penisu úplně chybí.
-
Pro lidský organismus je důležité, aby byla udržovánavíce méně stálá tělesná teplota. Pokud dojde k přehřátí, začne organismus vylučovat pomocí potních žláz pot. Tento přirozený proces nazýváme pocení. Díky potním žlázám se tělo zbavuje tepla, vylučuje škodlivé a toxické látky a pot dále působí jako ochranný filtr proti UV záření.
-
Pot se vytváří z tkáňového moku. Jeho hlavní složkou je voda a NaCl.
-
V těle máme při narození až 1000 potních žláz na cm2. Množství žláz se s věkem snižuje a dospělý člověk jich má 100 – 200 na cm2. Vyloučený pot pokožku zvlhčuje. Za jeden den dospělý člověk vyloučí až 1000 ml potu. Při extrémních teplotách nebo během zvýšené tělesné námaze se z těla může vyloučit až 10 l potu, proto je nezbytně důležité neustále doplňovat tekutiny.
Žlázy mléčné (glandulae mammaria)
-
Největší párová žláza v lidském těle je žláza mléčná. Je uložena v tukovém polštáři na přední ploše hrudníku. Během embryonálního období jsou zakládány jak u mužů, tak i u žen. U mužů později zakrní, u žen začínají být činné v období puberty, kdy se za pomoci ženských pohlavních hormonů vyklenuje kůže a vytváří se prs (mamma). V období puberty mléčná žláza roste, na konci těhotenství je plně vyvinutá.
-
Podkladem žlázy jsou žlázové lalůčky obklopeny tukovým vazivem. Vývody lalůčků se spojují do mlékovodů a ústí na prsní bradavce drobnými vývody, kterých je 15 – 20.
-
Prs se skládá z prsního dvorce a prsní bradavky. Prsní dvorec je tvořen pigmentovanou kůží, ve které jsou hrbolky mazových žláz. Prsní bradavka ze středu prsního dvorce vyčnívá. Prostřednictvím bradavky dochází z mlékovodů k vypuzení mléka.
-
V těhotenství se lalůčky zvětšují. Krátce před porodem, jeden až dva dny, lalůčky produkují mlezivo, které se do tří dnů změní na mateřské mléko.
