Obsah

Kuličkování (brokování)

     Při kuličkování se metají tělíska z tvrdého materiálu na povrch součásti. Při této metodě se využívá principu plastické deformace, která vzniká v důsledku dopadu tělísek na upravovaný povrch, a tím dochází ke zlepšení jeho charakteristiky. Na povrch můžeme metat kuličky z oceli (kuličkování), z litiny (brokování) nebo ze skla (balotinování). V povrchové vrstvě součástí tak vznikají zbytková tlaková napětí. Kuličky se vrhají vzduchem nebo lopatkami metacího kola.

 

     Vlivy při kuličkování:

  • rychlost dopadajících částic (kuliček)
  • směr dopadu částic (kuliček) na tvářený povrch

 

     Druhy kuliček:

  • kuličky z oceli - měkká nebo kalená korozivzdorná ocel
  • kuličky z litiny (broky) - bílá nebo tvrzená litina
  • kuličky ze skla (balotina)

 

     Proud částic (kuliček) odstraňuje z povrchu nežádoucí povlaky, korozi, nečistoty, mastnotu (oleje). Dochází ke zpevnění povrchu součásti (zvýšení únavové pevnosti) a zlepšení jakosti (drsnosti) povrchu. Údery kuliček odstraňují stopy po předchozích operacích, kdy se mikro nerovnosti povrchu plasticky vyrovnávají.

 

     Dosahované parametry kuličkováním (brokováním):

  • odchylka od kruhovitosti a válcovitosti je 0,004 mm až 0,006 mm
  • drsnost povrchu Ra = 0,2 µm až 0,8 µm

                                                               Obr. 1:  Princip kuličkování

 

 

Zdroje
  • JANYŠ, Bohumil a Karel RAFTL. Soustružník: Technologie pro I. ročník. 1. vyd. Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1968.

  • NĚMEC, Dobroslav a kol. Strojírenská technologie 3: Strojní obrábění. 2., opr. vyd. Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1982.

  • ŘASA, Jaroslav a Vladimír GABRIEL. Strojírenská technologie 3 - 1. díl: Metody, stroje a nástroje pro obrábění. 1. vyd. Praha : Scientia, 2000. ISBN 80-7183-207-3

Obrázky:

.

Testy1
Dokončovací metody úpravy povrchu
Otázek: 10
ELUC · Elektronická učebnice