Kuličkování (brokování)

     Při kuličkování se metají tělíska z tvrdého materiálu na povrch součásti. Při této metodě se využívá principu plastické deformace, která vzniká v důsledku dopadu tělísek na upravovaný povrch, a tím dochází ke zlepšení jeho charakteristiky. Na povrch můžeme metat kuličky z oceli (kuličkování), z litiny (brokování) nebo ze skla (balotinování). V povrchové vrstvě součástí tak vznikají zbytková tlaková napětí. Kuličky se vrhají vzduchem nebo lopatkami metacího kola.

     Vlivy při kuličkování:

• rychlost dopadajících částic (kuliček)
• směr dopadu částic (kuliček) na tvářený povrch

     Druhy kuliček:

• kuličky z oceli - měkká nebo kalená korozivzdorná ocel
• kuličky z litiny (broky) - bílá nebo tvrzená litina
• kuličky ze skla (balotina)

     Proud částic (kuliček) odstraňuje z povrchu nežádoucí povlaky, korozi, nečistoty, mastnotu (oleje). Dochází ke zpevnění povrchu součásti (zvýšení únavové pevnosti) a zlepšení jakosti (drsnosti) povrchu. Údery kuliček odstraňují stopy po předchozích operacích, kdy se mikro nerovnosti povrchu plasticky vyrovnávají.

     Dosahované parametry kuličkováním (brokováním):

• odchylka od kruhovitosti a válcovitosti je 0,004 mm až 0,006 mm
• drsnost povrchu Ra = 0,2 µm až 0,8 µm

                                                               Obr. 1:  Princip kuličkování