Obsah

Kůže (Usně)

Kůže

Kůže je přírodní materiál používaný v polygrafickém průmyslu spíše výjimečně, zejména při snaze dosáhnout elegantního a luxusního vzhledu. Kůží pro dokončující zpracování polygrafických výrobků může být skopovice, kozina, teletina či vepřovice. Znáte například tyto typy kůží? Marokén, safián, juchta? Informace najdete v levém sloupci. Vyčiněnou kůži označujeme jako useň.
Jak již víme, v dnešní době se přírodní materiály nahrazují těmi syntetickými, které mají podobné, nebo ještě lepší vlastnosti. V případě kůže hovoříme o tzv. kožence – plastické kůži.

Koženky

Syntetické kůže (koženky) imitují kůže přírodní. Mají podobný vzhled, podobné vlastnosti a snadno se udržují. Jejich výroba spočívá
v nanášení polymerní směsi na podkladový materiál a následné povrchové úpravě. Polymerní směs (PVC nebo PU) tvoří lícovou stranu koženky, podkladovým materiálem může být textilie nebo papír, který zlepšuje pevnost a rozměrovou stálost usně. Koženky mají různou povrchovou úpravu – dezén, lakové provedení, různé barvy a vzory potisku, barevnost. Povrchová úprava koženky dodává konečný vzhled, který může imitovat kresbu přírodních usní.

Zdroje

KAPLANOVÁ, Marie. Moderní polygrafie. Praha: Svaz polygrafických podnikatelů, 2010, 391 s. ISBN 978-80-254-4230-2.
PŘIKRYLOVÁ, Eva. Knihařské materiály (DUMY). Dostupné v archivu autora. Materiál vznikl v rámci projektu Kvalitní a efektivní vzdělávání pro žáky (DUMY)/ VY_32_INOVACE_02 (číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0772)
Potahové knihařské materiály [online]. [cit. 2014-07-01]. Dostupné z: http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=3956&buxus_svettisku=feddc5dc75c7afd51ab79452a5a4a613

Obrázky:

Obr. 1: Autor neznámý. http://cs.wikipedia.org/wiki/useň. [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%AF%C5%BEe_(materi%C3%A1l)#mediaviewer/File:Wiesmann_Produktion_2_Leather.jpg

Obr. 2: Autor neznámý. http://cs.wikipedia.org/wiki/useň. [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%AF%C5%BEe_(materi%C3%A1l)#mediaviewer/File:Marokko_Fes_-_GerberFaerber_03.jpg

Obr. 3: Holman, J. A. http://cs.wikimedia.org/ [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/db/Old_BIBLIA.JPG

Obrázek

Výroba

Zpracování kůží:

přivezení nasolené kůže do koželužny;
namáčení = koželuh kůže máčí a pere v hašpli (sud) kvůli očištění, zbavení soli;
loužení se zahníváním (dříve)
a odchlupování kosou na odchlupování (koželužský nůž) nebo loužení
v roztoku sulfidu sodného a vápna (dnes) kvůli odstranění srsti a vznikne holina;
mízdření pomocí kosy na mízdření (dříve) nebo mízdření mezi soustavou válců (dnes) = odřeže se vazivo
a zbytky svalů;
omykání kosou na omykání (dříve) nebo omykání mezi válci = odstraní se kořínky chlupů;
štípání pomocí štípacího stroje tak, aby byla kůže všude stejně tlustá;
činění kůží pomocí tříslovin z kůry
a jiných rostlin v sudu (dříve) nebo solemi chromu (od konce 19. století), odstraní se tak vápno a tuky a kůže bude vláčná;
ždímání (odstraní se voda);
barvení;
mazání, aby se kůže nelámaly;
vyrážení neboli hlazení, aby se vyhladily vrásky;
sušení;
postřikování lakem proti vlhku;
leštění;
žehlení;
měření;
výroba kožených výrobků.

Obrázek

Víte, že...

„marokén“ je druh barevné kozí kůže;

„safián“ je jemná useň z koziny, teletiny nebo skopovice barvená jemnými barvami;

„juchta“ je kůže, převážně hovězí, vyčiněná přírodními nebo chemickými prostředky a silně napuštěná oleji či jinými mastnými prostředky. Dříve se takové kůži říkalo „ruská“. Kdysi se k činění používala vrbová kůra a k olejování březodehtový olej. Dnes se juchta činí chromovými solemi
a tříslovinami a dále se silně maže.

V dnešní době se používá k výrobě lehké svrškové obuvnické usně a kvalitnějších řemenů
k obtahování břitvy.