Květ

Květ u krytosemenných rostlin představuje orgán pohlavního rozmnožování a je tvořen souborem specializovaných sterilních (květní obaly) a fertilních (tyčinky a pestík) částí, které vyrůstají na rozšířeném květním lůžku.

U původnějších květů se setkáváme s větším počtem volných květních částí, uspořádaných ve spirále na prodlouženém květním lůžku, a u odvozenějších skupin bývá počet částí květu nižší, jsou uspořádány v kruzích a členové některých kruhů často srůstají.

Hlavní funkcí květu je zajištění pohlavního rozmnožování rostlin. Svým uspořádáním na rostlině a barevností květních obalů umožňuje opylení a poskytuje ochranu pohlavním buňkám.

Stavba květu:

květní lůžko

• přeměněný stonek

květní obaly

• rozlišené – ze dvou vrstev:

  • kalich (K) – zelený

  • koruna (C) – barevná

• nerozlišené

  • okvětí (P) – barevné

pohlavní orgány

• samičí

  • plodolisty
    • srůstají v pestík
    • blizna, čnělka, semeník

• samčí

  • tyčinky
    • nitka
    • prašník – dva prašné váčky

Typy květů (rostlin):

Většina krytosemenných rostlin má květy oboupohlavné obsahující tyčinky a pestíky. Méně časté jsou květy jednopohlavné – samčí (obsahují jen tyčinky) a samičí (mají pouze pestík). Vyrůstají-li samčí i samičí květy na jednom jedinci, jedná se o rostliny jednodomé (např. okurka, kukuřice). Pokud se vytvářejí na oddělených rostlinách, pak je označujeme jako dvoudomé (např. vrby).

• jednopohlavné

  • samčí, nebo samičí

• oboupohlavné

  • samčí i samičí

• jednodomé rostliny

  • rostlina nese oboupohlavné, popřípadě květy jednopohlavné samčí i samičí

• dvoudomé rostliny

  • jedna rostlina nese pouze samčí nebo samičí květy

Vhodné i pro žáky ZŠ