Obsah

Měď, cuprum, 29Cu

Měď se vyskytuje v mnoha minerálech: chalkopyrit CuFeS2, chalkosin Cu2S, kuprit Cu2O, zelený malachit CuCO∙ Cu(OH)2, modrý azurit 2 CuCO3 ∙ Cu(OH)2. Vzácně se v přírodě nachází čistá měď.

Připravit lze měď elektrolýzou vodných roztoků měďnatých solí, kdy se měď redukuje na katodě:

Cu2+ + 2e- → Cu

Lze provést i redukci ze solí neušlechtilým kovem:

Fe + CuSO4 → Cu + FeSO4

Průmyslově se vyrábí pražně-reakčním způsobem:

2 Cu2S + 3 O2 → 2 Cu2O + 2 SO2

Cu2S + 2 Cu2O → 6 Cu + SO2

Čištění mědi se provádí elektrolyticky. Jako anoda se používá surová (znečištěná) měď, na katodě vzniká čistá měď. Elektrolytem je roztok síranu měďnatého.

Vlastnosti

Měď je červený, lesklý kov, tažný a kujný, velmi dobrý vodič tepla a elektrického proudu. Dlouhodobým působením vzduchu se pokrývá zelenou vrstvou měděnky CuCO∙ Cu(OH)2.

Reaguje s kyslíkem:

4 Cu + O2 → 2 Cu2O
2 Cu + O2 → 2 CuO
Nereaguje s vodou. S kyselinou chlorovodíkovou reaguje pouze za přítomnosti oxidačních činidel (např. H2O2):

Cu + 2 HCl + H2O2 →  CuCl2 + 2 H2O
Nereaguje se zředěnou kyselinou sírovou, ale s koncentrovanou kyselinou sírovou za tepla reaguje:

Cu + 2 H2SO4 → CuSO4 + SO2 + 2 H2O

Reakcí se zředěnou kyselinou dusičnou vzniká bezbarvý oxid dusnatý:

3 Cu + 8 HNO3 → 3 Cu(NO3)2 + 2 NO + 4 H2O

S koncentrovanou kyselinou dusičnou vzniká hnědý oxid dusičitý:

Cu + 4 HNO3 → Cu(NO3)2 + 2 NO2 + 2 H2O

Reaguje s chloridem železitým:

Cu + 2 FeCl3 → 2 FeCl2 + CuCl2

Použití

Měď se používá v elektrotechnice, vyrábí se z ní nádoby pro chemický a potravinářský průmysl, elektrody na galvanické poměďování. Měď je součástí některých slitin: mosaz Cu + Zn, bronz Cu + Sn, alpaka Cu + Ni.

Obr. 1: Bronz

Obr. 2: Mosaz

Sloučeniny mědi

Oxid měďný Cu2O vzniká redukcí Fehlingova roztoku organickými látkami např. glukózou. Je to červený prášek nerozpustný ve vodě.

Oxid měďnatý CuO se připravuje termickým rozkladem uhličitanu měďnatého:

CuCO3 → CuO + CO2
Tento černý prášek je nerozpustný ve vodě.

Světle modrý hydroxid měďnatý Cu(OH)2 vzniká srážením roztoků měďnatých solí roztokem alkalického hydroxidu:

Cu2+ + 2 OH → Cu(OH)2

Teplem se rozkládá:

Cu(OH)2 → CuO + H2O

V amoniaku se rozpouští za vzniku fialové komplexní sloučeniny:

Cu(OH)2 + 4 NH3 → [Cu(NH3)4](OH)2

Pentahydrát síranu měďnatého (modrá skalice) CuSO 5 H2O zahříváním postupně ztrácí krystalovou vodu a mění barvu z modré na bílou a přidáním vody opět zmodrá:

   CuSO∙ 5 H2O → CuSO4 + 5 H2O

   Používá se k elektrolytickému poměďování, hubení rostlinných škůdců, jako dezinfekce vody v      bazénech a k impregnaci dřeva.

 

 

 

Obr. 3: Modrá skalice

Zdroje

  • BÁRTA, Milan. Chemické prvky kolem nás. 1. vydání. Brno: Edika, 2012. 112s. ISBN 978-80-266-0097-8.
  • BENEŠOVÁ, Marika a Hana SATRANOVÁ. Odmaturuj z chemie. 1.vydání. Brno: Didaktis, 2002. 208 s. ISBN 80-86285-56-1.
  • DVOŘÁČKOVÁ, Svatava. Rychlokurz chemie. 1. vydání. Olomouc: Rubico, 2000. 238 s. ISBN 80-85839-42-3.
  • FLEMR, Vratislav a Bohuslav DUŠEK. Chemie I/Obecná a anorganická. 1. vydání. Praha: SPN, 2001. 120 s. ISBN 80-7235-147-8.
  • KOTLÍK, Bohumír a Květoslava RŮŽIČKOVÁ. Chemie I v kostce. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. 120 stran. ISBN 80-7200-056-X.
  • ŠRÁMEK, Vratislav a Ludvík KOSINA. Obecná a anorganická chemie. 1. vydání. Olomouc: FIN, 1996. 262 stran. ISBN 80-7182-003-2.

Obrázky

Obrázek
Obrázek
Obrázek
Obrázek
Čti také

Předpokládá se, že historicky po zlatu a železu jde o třetí kov, který lidé používali. Výrobky z něj se objevují na archeologických nalezištích starších než deset tisíc let, navíc na různých místech světa. Postupně lidé přicházeli na způsoby, jak tento kov získat i z jeho rud. Do historie se ale více než čistá měď zapsala slitina bronz. Podle ní se nazývá celé jedno období lidské civilizace – doba bronzová.

Zajímavost

Zatímco naše krevní barvivo obsahuje železo, krevní barvivo většiny měkkýšů obsahuje měď.

Video
Video
Video