Metr
Metr je základní jednotkou délky. Byl původně definován jako jedna desetimiliontina části zemského kvadrantu. Po zjištění, že délka metru neodpovídá vlastní definici, nastalo v metrologických kruzích zděšení. Změnit délku metru podle nových měření zemského kvadrantu, aby skutečně odpovídala jeho desetimilionté části, nešlo. Stará definice byla opuštěna a nahrazena novou, která umožňuje přesnou reprodukci prototypu metru uloženého v archívu Mezinárodního úřadu pro váhy a míry v Sévres. Tento prototyp totiž sloužil a slouží jako vzor pro výrobu národních kopií, ze kterých se pak odvozují všechna vyráběná měřidla. Protože je uložen v archívu, říká se mu také někdy archivní metr. Konečnou podobu získal prototyp metru roku 1889. Je to platino-iridiová tyč s průřezem ve tvaru H, na které je dvěma vrypy vyznačena vzdálenost 1 m.
Následné definice se oprostily od prototypu a snažily se metr vyjádřit pomocí fyzikálních konstant. Roku 1960 byla schválena první definice: Metr je délka, rovnající se 1 650 763,73 násobku vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, které přísluší přechodu mezi energetickými hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86.
Pozdější definice, která je platná až do dnešní doby, byla schválena roku 1983 a souvisí s rychlostí světla. Takže 1 metr je délka dráhy světla ve vakuu během časového intervalu 1/299 792 458 sekundy.