Obsah

Mol

Látkové množství je fyzikální veličina vyjadřující počet entit (elementárních jedinců), kterými jsou zpravidla částice nějaké látky. Jednotkou látkového množství je podle SI 1 mol. Je třeba si uvědomit, že se jedná o počet částic (libovolného druhu). V jednotkách látkového množství (v molech) lze v podstatě vyjadřovat množství čehokoliv, ale praktické je to pouze u částic jako jsou atomy, molekuly, ionty, fotony a podobně.

Definice molu:

Jeden mol libovolné látky obsahuje stejný počet částic jako je obsaženo atomů ve 12 g izotopu nuklidu uhlíku ¹²₆C. Tento počet udává Avogadrova konstanta, jejíž hodnota je přibližně 6,022 141 79·10²³ mol⁻¹.

Avogadrova konstanta (N_A) je číslo obtížně představitelné. Avogadrova konstanta umožňuje přepočty mezi relativními atomovými (molekulovými, molárními) hmotnostmi a skutečnou hmotností atomů, iontů, molekul atd. v g nebo kg. Mezi běžně užívané násobky a zlomky 1 mol patří 1 mmol = 0,001 mol a 1 kmol = 1 000 mol.

Zdroje

Obecná chemie - látkové množství. ŠAFRA, Jan a Helena ŠAFROVÁ. Sbírka příkladů [online]. 2007 [cit. 2014-07-22]. Dostupné z: http://www.zshk.cz/safra/SBIRKA_PRIKLADU/Latkova_mnozstvi.htm
Mol. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-07-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mol
KOLÁŘOVÁ, Hana a Roman KUBÍNEK. Fyzika stručně a jasně: přehled fyziky v příkladech a textových otázkách. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, 204 s. ISBN 978-802-4420-837.
TARÁBEK, Pavol. Odmaturuj! z fyziky. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2004, 224 s. ISBN 80-862-8539-1.
Definice fyzikálních jednotek. REMION - Laboratorní průvodce [online]. [cit. 2014-07-21]. Dostupné z: http://www.labo.cz/mft/jeddef.htm
Látkové množství. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-07-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A1tkov%C3%A9_mno%C5%BEstv%C3%AD
Amedeo Avogadro. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-07-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Amedeo_Avogadro

Doplňující učivo

http://www.zshk.cz/safra/SBIRKA_PRIKLADU/Latkova_mnozstvi.htm

Osobnosti

Amedeo Avogadro (1776 - 1856)

Amedeo Avogadro se narodil 9. srpna 1776 v Turíně. Byl synem zámožného šlechtice ze starodávného italského rodu Piedmont. Vystudoval práva. Postupně ale opouštěl advokacii a začal se věnovat svému koníčku - fyzice. Nejprve se stal demonstrátorem fyziky na turínské univerzitě, později profesorem fyziky ve Vercelli. V roce 1820 se vrátil do Turína jako přednosta nově založené katedry vyšší fyziky. Na ní pracoval až do roku 1850. Nejprve se zabýval elektřinou, ale později se věnoval fyzice plynů. Roku 1811 formuloval hypotézu, že ideální plyny obsahují v objemové jednotce plynu při stejném tlaku a teplotě stejný počet molekul (Avogadrův zákon). Dokázat se ji ale podařilo až o půl století později na základě kinetické teorie plynů. Jeho objevy umožnily určení relativních atomových hmotností prvků. Je po něm pojmenována Avogadrova konstanta. Avogadrova práce byla jedním ze základních pilířů moderní chemie. Amedeo Avogadro umírá 9. července 1856 v Turíně.