Obsah

Monolitické stropy hřibové

Jedná se o železobetonové monolitické deskové stropy lokálně podepřené. Jsou to stropy s křížem vyztuženými deskami, která je podepřena sloupy s viditelnými nebo skrytými hlavicemi. Tyto stropy jsou vhodné pro velká užitná zatížení. Hlavice zajišťují přenos zatížení od stropu do podporujícího sloupu.

Monolitické stropy hřibové

Stopy s viditelnými hlavicemi se nazývají stropy hřibové. Tyto stropy jsou vhodné pro velká užitná zatížení a větší rozpony stropů, většinou pro stropy průmyslových objektů, skladišť apod. Jejich nevýhodou je nerovný podhled, a tím komplikovanější bednění a řešení interiéru. Nad podporami je vždy křížová výztuž zesílena a to v pruzích min. ¼ rozpětí na každou stranu od středu podpory. Sloupy hřibových stropů jsou nejvýhodnější kruhového nebo mnohoúhelníkového průřezu, přičemž průřezu sloupu tvarově odpovídají hlavice. Hlavice mají nejčastěji tvar obráceného komolého jehlanu, komolého kužele, popřípadě jen deskové zesílení hlavice. Konstrukce tohoto stropu je ekonomická, jsou-li pole čtvercová nebo obdélníková o poměru stran max. 1:1,3. Stropní konstrukce by měla být spojitá v obou směrech min. přes 3 pole. Vzdálenost mezi sloupy je min. 5 m. Tloušťka desky mezi hlavicemi má být min. 1/35 L a zároveň min. 100 m.

obrazek

Obr. 1: Lokálně podepřená deska s viditelnými hlavicemi – hřibový strop

obrazek

Obr. 2: Příklad půdorysu hřibového stropu, 1 – sloup, 2 – hlavice, a – podporový sloupový pruh, b – střední pruh

obrazek

Obr. 3: Příklad půdorysu a řezu hřibového stropu

obrazek

Obr. 4: Příklady tvaru železobetonových hlavic

Lokálně podepřené stropy s rovným podhledem

Tento typ stropů je technologicky jednoduší než stropy hřibové. Používá se pro menší užitná zatížení a rozpony. Tyto stropy vyžadují zvláštní zesílení výztuže nad podporami, aby nedošlo k propíchnutí hlavice sloupem. Zesílená výztuž se navrhuje v obousměrných pruzích o šířce ¼ - ½ rozpětí, čímž vznikají v desce skryté průvlaky – větší spotřeba výztužné oceli. Nejmenší tloušťka desky tohoto stropu je 1/25 rozpětí.

Deskové lokálně podepřené stropy mají poměrně velkou plošnou hmotnost, proto je vhodné desku mezi hlavicemi vylehčit kazetami nebo vylehčovacími vložkami.

obrazek

Obr. 5: Lokálně podepřená železobetonová deska s rovným podhledem

Zdroje

HÁJEK, Petr a kol. Pozemní stavitelství II. pro 2. ročník SPŠ stavebních. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-22-4.
HÁJEK, Václav a kol. Pozemní stavitelství II. pro 2. ročník SPŠ stavebních. Praha: SNTL, 1980.
AUTOR NEUVEDEN. Monolitické stropy [online]. [cit. 2014-08-02]. Dostupný na WWW: http://www.estav.cz/katalog/listy/K04496.pdf.
VYKOUPIL Libor. Ecce Homo - Joseph Monier [online]. [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/230783.

Obrázky:

Obr. 1, 2, 4, 5: HÁJEK, Petr a kol. Pozemní stavitelství II. pro 2. ročník SPŠ stavebních. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-22-4.
Obr. 3: AUTOR NEUVEDEN. Monolitické stropy [online]. [cit. 2014-08-02]. Dostupný na WWW: http://www.estav.cz/katalog/listy/K04496.pdf.
Obr. 6: AUTOR NEUVEDEN. Joseph Aspdin [online]. [cit. 2014-11-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Joseph_Aspdin.

Historie

Historie betonu

Předchůdce betonu pravděpodobně vynalezli Římané. Nazývali jej opus caementium nebo opus concretum. Podobnost se slovy cement a anglickým concrete je zcela patrná. Římané přidávali do směsi pro zvýšení pevnosti rozemletý sopečný tuf (dodával hydraulické vlastnosti směsi). Takto získaná směs tvrdla i bez přístupu vzduchu, například pod vodou. Se zánikem římské říše se ztratil na dlouhou dobu i recept na beton. Středověcí stavitelé měli velké problémy s tím, jak zvýšit pevnost maltových směsí. Stavěli hlavně kamenné stavby spojované vápennou maltou. Teprve v 16. století Nizozemci znovu objevili, že malta s přídavkem přírodních kameniv - tufu nebo pemzy tuhne i pod vodou.

Název beton poprvé použil ve svém díle francouzský inženýr Bernard Forest de Belindor r. 1753.

Anglický zedník Joseph Aspdin smíchal vápno s hlínou, směs zahřál a takto získané hrudky rozemlel na prášek. Po smísení s vodou ztuhl vyrobený materiál na pevný šedý kámen. Podobal se velmi ceněnému stavebnímu kameni z Portlandu (Anglie), a proto Aspdin nazval svůj objev portlandský cement.

Obr. 6: Pamětní deska Josephovi Aspdinovi - objevitel portlandského cementu

Beton je stavební materiál vyrobený smísením kameniva (štěrku a písku), cementu a vody popřípadě vhodných přísad upravujících vlastnosti betonu.

Vhodné učivo i pro žáky ZŠ.

Kontrolní otázka

Jaké je typické použití monolitických hřibových stropů a stropů lokálně podepřených s rovným podhledem a jaké jsou základní konstrukční zásady pro jejich vytvoření?