Morfologie, anatomie a fyziologie živočichů

Termín fyziologie byl poprvé použit před více než 400 lety pro označení nauky o projevech živé přírody. Název pochází z řeckých výrazů physis (příroda) a logos (slovo, nauka). V současné době je fyziologie chápána jako věda o základních funkcích živého organismu.

Zkoumáním biologických struktur se zabývá morfologie, tím jak fungují fyziologie. Oddělit tyto dvě biologické disciplíny je téměř nemožné - funkce jsou vždy vázány na nějakou strukturu a naopak popis struktury nebo tvaru by byl o mnoho ochuzen bez znalosti funkce.

Základním stavebním kamenem veškerých organismů na Zemi jsou buňky. Přestože stavbou buňky a funkcemi jejich organel se zabývá buněčná a molekulární biologie, jejich základní znalost je nezbytná pro pochopení řady fyziologických procesů probíhajících na úrovních tkání, orgánů i celého organizmu.

Živá buňka se svým okolím musí komunikovat, přijímat z něj potravu, vracet do něj odpadní látky, vyměňovat teplo, dýchací plyny a také informace. Na živý organismus lze tak pohlížet jako na otevřený systém s rovnovážným, ustáleným vnitřním prostředím - homeostázou.

Existuje vůbec fyziologický rozdíl mezi živočichem a rostlinou? Je ostrá hranice mezi říší živočišnou a rostlinnou?

Porovnání rostlinného a živočišného organismu

Tab. 1: Na úrovni buňky

Tab. č. 2: Na úrovni mnohobuněčného organismu