Biologie
Nálevníci
Biologie
Obsah

Kmen: NÁLEVNÍCI

Nejsložitější a vývojově nejpokročilejší skupina prvoků. Vyskytují se všude (voda, vlhká půda). Svůj název získali, protože se jejich aktivní stádia objevují v nálevech ze sena a vody. Jsou součástí potravních řetězců.

Charakteristika:

  • pelikula je silná, tvořena dvojitou membránou

  • tělo je kryto brvami (krátké, velký počet), které umožňují pohyb (neuromotorický aparát)

  • pulzující vakuoly

  • organely příjmu a zpracování potravy: buněčná ústa, buněčný hltan, potravní vakuola, buněčná řiť

  • potrava = hlavně bakterie, výjimka u endoparazitů - osmotrofní výživa

  • 2 jádra:

    • makronukleus – větší jádro, řídí vegetativní funkce (všechny mimo rozmnožování, např. vylučování trávicích enzymů)

    • mikronukleus – menší jádro, má funkci rozmnožovací (nositel genetické informace - DNA)

Rozmnožování:

  • nepohlavní: příčné dělení

  • pohlavní: konjugace

2 nálevníci se k sobě přiloží buněčnými ústy ➡ rozpad makronukleu ➡ dvakrát se dělí mikronukleus ➡ 4 jádra (3 degenerují) ➡ čtvrté se rozdělí na menší haploidní migratorní jádro – samčí funkce a větší haploidní stacionární jádro – samičí funkce ➡

migratorní jádra si nálevníci vzájemně vymění buněčnými ústy ➡ poté splynou se stacionárními jádry ➡ nálevníci se opět oddělí od sebe ➡ obnova makronukleu ➡ následuje nepohlavní rozmnožování

obrazek

Obr. 1: Konjugece nálevníků

zástupci:

  • trepka velká

    • ve sladkých vodách s organickým odpadem

    • často v senném nálevu (velikost 0,2 mm)

    • bioindikátor stupně znečištění vod

http://www.biomach.cz/_/rsrc/1310512724820/biologie-protist/prvoci/12_n%C3%A1levn%C3%ADci2.png?height=400&width=284

Obr. 2: Nálevníci (trepka, keřenka , bachořec)

  • vířenka

    • žije přisedle, pohárkovité tělo

  • kožovec rybí

    • parazit, vrtá chodbičky v kůži ryb

  • bachořci

    • žijí v žaludcích přežvýkavců, zde se živí bateriemi, které pomáhají rozkládat celulózu (symbióza)
Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.  

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Konjugece nálevníků. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.biomach.cz/_/rsrc/1310513512555/biologie-protist/prvoci/06b_konjugace%20bez%20textu.png?height=237&width=320

Obr. 2: Nálevníci. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.biomach.cz/_/rsrc/1310512724820/biologie-protist/prvoci/12_n%C3%A1levn%C3%ADci2.png?height=400&width=284

ELUC · Elektronická učebnice