Obecná charakteristika p-prvků

p – prvky jsou prvky umístěné ve 13. až 18. skupině  (dříve značené III. A až VIII. A).

Atomy p – prvků mají dva valenční elektrony v orbitalech ns a jeden až šest valenčních elektronů v orbitalech np.

Maximální kladné oxidační číslo je rovno počtu valenčních elektronů, který je roven číslu skupiny (podle dřívějšího značení), v níž je prvek zařazen. Například síra, která se nachází v VI. A skupině, má šest valenčních elektronů, může mít tedy maximální oxidační číslo šest.

Záporná oxidační čísla mají prvky VII. A až IV. A skupiny, kterým chybí jeden až čtyři elektrony do stabilní konfigurace nejbližšího následujícího vzácného plynu. Záporné oxidační číslo je rovno počtu chybějících elektronů. Prvky VII. A skupiny mají záporné oxidační číslo –I, prvky VI. A skupiny –II, prvky V. A skupiny –III a prvky IV. A skupiny –IV.

Ve skupinách shora dolů roste stabilita sloučenin s nižším kladným oxidačním číslem a klesá stabilita sloučenin se záporným oxidačním číslem.

Ve skupinách shora dolů klesá elektronegativita a roste kovový charakter prvků.

Ve skupinách shora dolů roste zásadotvornost, klesá kyselinotvornost.