OBĚH TĚLOVÝ
Oběh tělový je nazýván také oběhem velkým. Rozvádí krev po celém těle. Začíná v levé srdeční komoře, ze které odstupuje srdečnice (aorta). Aorta se postupně větví na tepny zásobující kyslíkem jednotlivé části těla. Vlásečnicové sítě se sbíhají v žilky, poté na menší a větší žíly. Mohutné žíly se sbíhají do dvou hlavních žilních kmenů – horní a dolní duté žíly. Těmi je přiváděna odkysličená krev do pravé srdeční síně.
Hlavní a nejdůležitější tepnou lidského těla je srdečnice. Srdečnice se dělí na tři části:
- Vzestupná část – z ní odstupující tepny vyživují srdeční tkáň, jsou to tepny věnčité, též známy jako koronární.
- Oblouk srdečnice – z ní odstupují větve, které zásobují hlavu, krk. Tepny se nazývají kmen hlavopažní, pravá společná krkavice a pravá podkličková tepna, levá podkličková tepna, levá společná krkavice.
- Sestupná část – její větve zásobují hrudník, břicho a dolní končetiny. Její části se nazývají podle úseků, kterými probíhá. Jsou to hrudní a břišní část aorty, brániční tepna, pánevní tepna a jiné.
V lidském těle se nachází dvě nejmohutnější žíly – horní a dolní dutá žíla. Horní dutá žíla odvádí krev z hlavy, krku, hrudníku a horní končetiny. Dolní dutá žíla odvádí krev z břicha a dolních končetin do pravé síně srdeční.
Obr. 1: Velký tělní oběh
Vrátnicový oběh
Tento oběh je vřazen do oběhu velkého. Hlavní žíla vrátnicového oběhu je vrátnicová žíla, která odvádí krev z nepárových orgánů dutiny břišní do jater. Jedná se o žaludek, tenké a tlusté střevo, slinivku břišní a slezinu. Krev z orgánů se dostává do velkého krevního oběhu a tím jsou vedeny potřebné živiny. Z jater krev odtéká jaterními žilami do dolní duté žíly. Vrátnicová žíla tvoří relativně samostatný oběh.
Obr. 2: Vrátnicová žíla (modrá) - vrátnicový oběh
