Živočichům slouží kromě morfologických struktur (ostny, krunýře atd.) a fyziologických systémů, např. imunitní systém) k prevenci nebo jako přímá odpověď na nebezpečné situace ochranné chování. Rozlišujeme ochranu před nepříznivými abiotickými faktory a ochranu před jinými organizmy. Do první skupiny patří např. termoregulační chování. Také daleké migrace, jako jsou tahy ryb, ptáků nebo některých motýlů, mohou plnit ochrannou funkci, i když zároveň souvisejí s potravním a rozmnožovacím chováním. 

Do druhé skupiny patří ochrana před příslušníky vlastního druhu nebo jiných druhů. Proti vnějším parazitům se zvířata chrání např. koupáním, válením v bahně, popelením, drbáním apod. V rámci tohoto chování zvířata vyhledávají taková prostředí, jejichž abiotické faktory jsou příznivé a prostředí nepříznivému se vyhýbají.

Obr. 1: Samice kozorožce pečuje o čerstvě narozené mládě /ZOO Praha/ 

Obr. 2: O mláďata goril se starají také ostatní samice /ZOO Praha/

Aktivní ochrana je odpověď na přímé ohrožení. Může to být např. přitisknutí k podkladu a strnutí na místě. Při tzv. akinezi živočich vypadá jako by byl mrtvý. Vyskytuje se např. u pavouků, vřetenušek, mláďat čápa nebo některých netopýrů. Nejčastějším případem aktivní ochrany je únik, útěk. Útěková reakce je instinktivní projev, jehož spouštěčem je překročení tzv. útěkové vzdálenosti, což je nejkratší vzdálenost, na kterou zvíře nechá přiblížit dravce, šelmu, člověka, než začne prchat. Tato vzdálenost je druhově charakteristická a liší se také podle druhu predátora, konfigurace terénu atp. Nepodaří-li se kořisti uniknout, dojde k překročení tzv. kritické vzdálenosti, na což může pronásledovaný jedinec reagovat sebeobranou. Dohání-li např. levhart paviána, může dojít v posledním okamžiku k napadnutí šelmy v zoufalé snaze odvrátit její útok.

Komfortní chování

Zahrnuje projevy živočichů, které bezprostředně souvisejí s péčí o povrch těla (čištění, škrábání, otřepávání, protahování a zívání).

Obr. 3: Hroch obojživelný – zívání, komunikace, nebo poměřování sil? /ZOO Praha/

Obr. 4: Kočkovité šelmy při zívání obracejí špičku jazyka směrem dovnitř /ZOO Praha/

Hlavním smyslem tohoto chování je udržet povrch těla v dokonalé kondici, a tím zvýšit jeho schopnost odolávat nepříznivým vlivům prostředí. Je důležité nejen pro ochranu proti klimatickým změnám prostředí, ale i v boji s různými ektoparazity.

Obr. 5: Kosmani – vzájemná péče o srst /Stanice mladých přírodovědců Praha/

Obr. 6: Ke společenské komunikaci patří u koní Převalského i vzájemná péče o srst /ZOO Praha/

K péči o povrch těla slouží i různé složky prostředí, v němž se živočichové vyskytují (kaluže, řeky a vodní nádrže, prach, kaliště, vegetace, mraveniště atd.).

Obr. 7: Nosorožci se rádi válejí v bahně, což napomáhá jejich kůži a chrání ji proti parazitům, v horkých dnech je bahno ochlazuje a ochraňuje proti spálení /ZOO Dvůr Králové/

Obr. 8: Sloni se velmi rádi se koupou a válí v bahně, které slouží jako ochrana před obtížným hmyzem. Bahno zároveň chrání pokožku před sluncem a díky vypařování vody i ochlazuje /ZOO Praha/

Obr. 9: Sloni se často ochlazují také pískem, nebo prachem, který na sebe házejí chobotem /ZOO Liberec/

Obr. 10: Koupání ptáků má nezastupitelné místo v péči o peří /ZOO Praha/