Třída: OPASKOVCI

Opaskovci jsou většinou sladkovodní nebo půdní živočichové. Nemají parapodia ani přívěsky na přídi těla, dospělci (u pijavic pouze v době rozmnožování) mají opasek. Ontogenetický vývoj je přímý, tj. bez larválního stádia. Vyvinuli se přechodem některých mnohoštětinatců ze slané vody do sladké a na souš.

Charakteristika:

• dýchají celým povrchem těla

• opasek = zduřelé tělní články + kožní žlázy (v přední třetině těla)

Obr. 1: Žížala - opasek.

• funkce opasku:

  • výměšky opasku umožňují přenos spermií při kopulaci

  • vytvoření kokonu (pouzdra) kolem kladených vajíček

• hermafroditi

• pohlavní rozmnožování: výměna spermií mezi 2 jedinci

• vývin přímý

Systém:

Podtřída: MÁLOŠTĚTINATCI

Na tělních článcích jsou většinou málo početné štětiny ve svazečcích. Opasek se vytváří v dospělosti a přetrvává do konce života. Máloštětinatci jsou sladkovodní nebo půdní živočichové.

Zástupci:

• žížala obecná

  • žije v půdě a nejvíc jich je asi do 1m hloubky

  • na článcích těla mají většinou 4 skupinky štětinek (usnadňují pohyb)

  • kruhovitý průřez těla

  • hlavová část je užší, zadní část je širší, hřbetní strana je tmavší

  • pokožka prokrvená (funkce dýchání)

  • pokožka obsahuje:

    • světločivné buňky (rozlišují světlo a tmu), žížaly jsou fotofóbní 

    • hmatové buňky

  • potrava - tlející listí, půda

  • do jícnu vyúsťují vápenaté žlázy (neutralizace huminových kyselin obsažených v tlejícím listí)

  • ve střevě je řasa (typhlosolis), která zvětšuje plochu pro trávení a vstřebávání

  • schopnost regenerace poškozených částí těla

  • hermafrodit, samooplození (autogamii) brání proterandrie (nejprve dozrávají spermie a vajíčka až později), přímý vývoj

  • význam:

    • provětrává a převrstvuje půdu

    • je součástí potravního řetězce

    • přispívá k tvorbě humusu a zúrodňování půdy

• žížala hnojní – k ekologickému zpracování komunálního odpadu

• žížala podhorská – světélkující sliz

• nitěnka obecná – sladkovodní, z rourky v bahně vysunuje pouze záď = dýchací pohyby, červené zbarvení, je potravou ryb

Obr. 3: Nitěnka obecná

Podtřída: PIJAVICE

Živočichové žijící většinou ve sladké vodě (některé na souši). Pijavice se živí sáním krve sladkovodních, mořských i suchozemských obratlovců (ektoparaziti), nebo jsou dravé. Opasek u pijavic pouze v době rozmnožování.

Charakteristika:

• tělo je dorzoventrálně zploštělé

• bez štětin a parapodií

• zmnožená povrchová segmentace

• nízká regenerační schopnost

• 2 přísavky:

  • přední na začátku trávicí trubice

  • zadní slouží k přidržení

• přizpůsobení ektoparazitických pijavic:

  • chitinové čelisti (uprostřed přední přísavky, narušují pokožku hostitele)

  • svalnatý sací hltan

  • žlázky vylučující hirudin = látka zabraňující srážení krve

  • střevo má vychlípeniny, v nichž se hromadí nasátá krev

Zástupci:

• pijavka lékařská

  • živí se krví, saje na savcích a ptácích

  • dříve se používala v lékařství k odsátí krve (např. vysoký krevní tlak), pomáhá i ke vstřebání hematomu (krevní sraženiny)

Obr. 4: Pijavka lékařská

• chobotnatka rybí

  • má velké ploché přísavky

  • cizopasí na žábrách i kůži ryb (přenáší choroby na ryby)

• pijavka koňská

  • dravá, živí se drobnými bezobratlými živočichy, nesaje krev

• hltanovka bahenní

  • dravá, živí se drobnými bezobratlými živočichy, nesaje krev