Třída: PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY (Actinopterygii)

Tato třída obratlovců představuje dříve uváděnou třídu ryby (Osteichthyes). Nezahnuje třídu svaloploutvých. Jedná se o druhově nejbohatší třídu strunatců (přes 27 tisíc druhů) a patří do ní více než polovina známých druhů obratlovců. U nás žije 60 druhů (z toho 12 druhů nepůvodních). Paprskoploutví vznikli před téměř 400 miliony (prvohory silur) ve sladkých vodách. Teprve před 200 miliony let (v triasu - druhohory) došlo k návratu předků dnešních mořských ryb do moře.

Věda zkoumající ryby se nazývá ichtyologie.

Charakteristika:

• výskyt: ve všech vodách (někteří migrují)

• tvar těla: hydrodynamický válcovitý (tekoucí vody) nebo bočně zploštělý (stojaté vody)

• plně přizpůsobeni životu ve vodě

• mají proměnlivou teplotu těla (nepřesné označení - studenokrevní), závisí na teplotě okolí

Stavba těla:

• stavba těla: hlava + trup + ploutve (vyztuženy paprsky)

• párové ploutve: prsní, břišní

• nepárové ploutve: hřbetní, ocasní, řitní

  • ocasní ploutev: souměrná, zdroj pohybu

• ploutve vyztuženy ploutevními paprsky:

  • nerozvětvené = tvrdé

  • rozvětvené = měkké

Tělní pokryv:

• kůže krytá šupinami kostního původu, které vyrůstají ze škáry

• kůže je mnohovrstevná, obsahuje pigment (barvivo)

• v pokožce - slizové žlázy, sliz chrání rybu před bakteriemi a před narušením těla vodou

• typy šupin:

  • ganoidní – kosočtverečné, nepřekrývají se; např. jeseter

  • cykloidní – okrouhlé, překrývají se, celokrajné; např.kapr

  • ktenoidní – podobné cykloidním, ale na zadním okraji zoubky, např. okoun, candát

Obr. 1: Typy šupin. Ktenoidní, cykloidní, ganoidní.

Svalstvo:

• pod kůží velký boční sval

• množství drobných svalových kůstek

Kostra:

• kostěná

• různý stupeň zkostnatění = osifikace (jeseteři - chrupavčitá kostra)

• lebka: krycí kosti kožního původu + žaberní oblouky (nesou žábry) + skřele (chrání žábry)

• páteř: nerozlišené obratle, struna hřbetní (chorda) je zatlačena těly obratlů

Trávicí soustava:

• ústa (spodní, koncová, svrchní - podle toho odkud získávají potravu)

Obr. 2: Typy úst ryb.

• nemají slinné žlázy

• zuby se stále vyměňují; vznikají na čelistech, ale i na stěnách dutiny ústní, na patře, na žaberních obloucích (požerákové zuby)

• hltan, jícen, žaludek, střevo, řitní otvor

• játra se žlučníkem, slinivka břišní

• potravu polykají (vodu cedí)

Dýchací soustava:

• žábry v žaberní dutině, ta je kryta skřelemi

• voda odtéká skřelovým otvorem, vodu nepolykají!

• prokrvené žaberní lupínky (výměna dýchacích plynů) uspořádány na vnějším okraji žaberních oblouků

• na vnitřních okrajích žaberních oblouků jsou žaberní tyčinky, které se podílejí na zachytávání potravy

• plynový měchýř:

  • slouží jako hydrostatický orgán

  • vznikl vychlípením hltanu

Obr. 5: Anatomie ryby.

Cévní soustava:

• uzavřená

• žilné (venózní) srdce (protéká jím pouze krev odkysličená)

• stavba srdce: 1 předsíň + 1 komora

• jednosměrný tok krve zajištěn chlopněmi

• červené krvinky jsou velké, oválné, mají jádro

Vylučovací soustava:

• vylučují ledvinami (párové opistonefros)

• ledviny (uloženy podélně pod páteří) + močovody + močový měchýř + močová trubice (ústí v těsné blízkosti řitního otvoru)

• zplodinou metabolismu je amoniak

Nervová soustava:

• rozvoj středního mozku a mozečku

• koncový mozek a čichové laloky menší než u paryb

Smyslové orgány:

• čich – voda proudí čichovými váčky, vnější nozdry

• chuť – v ústech, hltanu, ale někdy i na hlavě a na těle

• zrak 

  • ploché oči, tyčinky + čípky, (vidí barevně)

  • ostření posunem čočky

  • chybí víčko i slzní žlázy

• sluch – málo rozvinutý, zjištěn asi u 50 druhů ryb

• proudový orgán – v kůži tvoří postranní čáru

  • vnímání pohybu a tlaku vody

  • „dalekohmatný“ orgán - orientace ve tmě, kalné vodě

• hmat – u některých druhů (např. kapr) hmatové výběžky kolem úst – vousy

Rozmnožování:

• gonochoristi (pohlavní dimorfismus nevyvinut)

• párové pohlavní žlázy (= gonády)

• rozmnožování: pohlavní

• oplození vnější = tření

• vývoj přímý (bez larvy většinou)

• samice (jikernačky) vytvářejí vajíčka - jikry

• samci (mlíčáci) vytvářejí spermie - mlíčí

• oplozená vajíčka nechráněna, obrovská nadprodukce potomstva (několik tisíc)

• z vajíčka se líhne plůdek - má na břišní straně žloutkový váček - výživa

• trdliště = místo vhodné k rozmnožování

Rybí pásma:

pásmo pstruhové - horské potoky a řeky s rychlým proudem, voda je chladná a čistá, hodně prokysličená, nalezneme zde pstruhy, vranky, střevle a mřenky

pásmo lipanové - podhorské řeky a potoky, hlubší voda, pomalejší proud a mírnější spád, prokysličená voda, vyskytují se zde lipani, hrouzci, mníci, štiky

pásmo parmové - vody pohůří a nižších poloh, širší koryto, spíše pomaleji  proudící, v létě málo kyslíku, typickou rybou je parma, dále jelec tloušť

pásmo cejnové - řeky nížin, hluboké, pomalu tekoucí, málo kyslíku, žije zde mnoho druhů kaprovitých ryb (kapr, cejn)

Systém:

• podtřída: CHRUPAVČITÍ

• podtřída: KOSTNATÍ