PLÍCNÍ OBJEMY
Plicní objemy rozdělujeme na statické a dynamické. K měření plicního objemu se používá diagnostická metoda – spirometrie.
STATICKÉ OBJEMY
- Dechový objem – je množství vzduchu vdechovaném a vydechovaném při klidném dýchání.
- Inspirační objem – je množství vzduchu, který vdechneme po předchozím klidovém vdechu s maximálním úsilím.
- Expirační objem – je množství vzduchu, který vydechneme po předchozím klidovém výdechu s výdechem maximálním.
- Reziduální objem – nedá se změřit spirometrií. Je to množství vzduchu nacházející se v plicích i po maximálním výdechu a vdechu.
- Celková kapacita plic – je celkový objem vzduchu v plicích.
- Vitální kapacita plic – množství vzduchu, který se nachází v plicích
DYNAMICKÉ OBJEMY
- Minutová ventilace – je množství vzduchu vyměněné v plicích za jednu minutu.
- Maximální minutová ventilace – je maximální objem vzduchu, který jsme schopni vyměnit v průběhu jedné minuty.
ŘÍZENÍ DÝCHÁNÍ
-
Řízení dýchacích pohybů zajišťuje dýchací centrum uložené v prodloužené míše.
Obr. 1: Prodloužená mícha
-
Činnost dýchací soustavy je ovlivňována chemickými podněty (koncentrace CO2 a O2 v krvi, změna pH). Chemoreceptory se nacházejí v aortě a v krkavicích.
-
Činnost dýchacích svalů můžeme ovlivnit i vědomě (dočasnou zástavou dýchání), ovlivňují je i emoce.
-
Dýchací centrum je složeno z nervových buněk vysílajících rytmické podněty k míšním nervům. Ty inervují vdechové a výdechové svaly. Frekvence dýchacích podnětů je 12 – 18 za minutu.
Obranné dýchací reflexy
- Podráždění sliznice nosní vyvolá kýchnutí. Podráždění sliznice hrtanu, průdušnice a průdušek vede ke kašli.