Triblastika

Kmen ploštěnci řadíme do skupiny TRIBLASTIKA. Jsou to živočichové se třemi zárodečnými listy (ektoderm, mezoderm, entoderm) a zpravidla dvoustrannou (bilaterální) souměrností těla, která vznikla jako důsledek pohybu jedním směrem (výjimka: ostnokožci - paprsčitá souměrnost těla). Vytvořil se u nich  přední a také zadní část těla. Přední hlavová část se vyznačuje zmnoženou nervovou tkání a smyslovými orgány na různém stupni dokonalosti. Složitější tělesná stavba (na rozdíl od DIBLASTICK) souvisí se vznikem středního zárodečného listu, mezodermu. Z něj se vyvíjí část vnitřních orgánů, především svalovina.

Rozdělení:

Triblastika systematicky členíme na dvě řady:

• ⍶ řada: Prvoústí

  • otvor ústní se vyvinul z blastoporu (= prvotní ústní otvor gastruly)

  • kmeny: ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci

• β řada: Druhoústí

  • během ontogeneze vzniká z blastoporu otvor řitní a otvor ústní se prolamuje druhotně na protilehlém konci těla

  • kmeny: ostnokožci, strunatci

⍶ řada: Prvoústí

Podle vzniku a dokonalosti rozlišujeme tři typy tělních dutin:

Schizocoel

• nepravá tělní dutina vyplněná parenchymem (mezoderm ještě nemá podobu zárodečného listu), jehož skulinami prostupuje tělní tekutina

• kmen: ploštěnci

Pseudocoel

• nepravá tělní dutina, vyvinula se ze schizocoelu potlačením tělního parenchymu

• vzniká dutina vyplněná tělní tekutinou a u endoparazitů navíc i zplodinami anaerobního dýchání (podélně touto dutinou probíhá trávicí trubice)

• kmen: hlísti

Coelom

• pravá tělní dutina ohraničená skutečným mezodermem

• kmen: měkkýši (tělo nečlánkované)

• kmen: kroužkovci (tělo článkované stejnocenně)

• kmen: členovci a všichni druhoústí (tělo článkované nestejnocenně)

Kmen: PLOŠTĚNCI (Plathelminthes)

Ploštěnce řadíme mezi prvoústé se schizocoelní tělní dutinou. Je známo asi 17 tisíc druhů. Typickými znaky tohoto kmene jsou zploštění těla z hřbetní a břišní strany (= dorzoventrálně) a červovitý tvar těla. Ploštěnci patří mezi Triblastika. Mají vyvinutý ektoderm a entoderm. Mezoderm tvoří řídké parenchymatické pletivo, které vyplňuje schizocoelní tělní dutinu společně s tělními tekutinami. Ploštěnci žijí buď volně ve slané nebo sladké vodě, nebo jsou to paraziti žijící uvnitř těla jiných živočichů.

Stavba těla:

• dorzoventrálně zploštělé tělo

• tři zárodečné listy

• jednovrstevná pokožka (epidermis), často řasinky, u endoparazitů kutikula

• kožně svalový vak - pod pokožkou vrstvy svaloviny (hladké), u parazitů potlačen

• cévní ani dýchací soustava u ploštěnců neexistuje

• dýchají povrchem těla

Trávicí soustava:

• slepá trávicí dutina - zajišťuje i rozvod živin (gastrovaskulární soustava)

  • ústní otvor (současně i vyvrhovací)

  • hltan (někdy vychlípitelný)

  • slepě zakončené střevo (přímé nebo rozvětvené)

• tasemnice nemají TS, přijímají potravu celým povrchem těla (osmotrofně)

Vylučovací soustava:

• protonefridie

  • odstraňují škodlivé látky a přebytečnou vodu → osmoregulační funkce (= regulují obsah vody v těle)

  • základem je vývodný kanálek a plaménková buňka (buňka se svazkem bičíků - plamének)

Nervová soustava:

• pásková uzlinová (= gangliová)

  • párová mozková zauzlina (ganglion), z ní vybíhají do těla nervové provazce, které jsou spojeny příčnými spojkami (komisury)

Smyslové orgány:

• miskovitá očka (reakce na světlo)

• chemoreceptory (reakce na chemické látky)

• hmatové receptory

Rozmnožování:

• převážně hermafroditi (zpravidla výměna samčích pohlavních buněk mezi dvěma jedinci)

• vývin přímý i nepřímý (přes larvu)

• parazitické druhy - složité vývojové cykly, několik typů larev, střídají hostitele

• samooplození (autogamie) je vzácné (tasemnice)

Význam:

• praktický význam mají pouze paraziti - onemocnění zvířat i člověka (veterinární a humánní medicína)

Fylogeneze:

• první ploštěnci na konci prekambria (starohory)

• motolice a tasemnice se vyvinuly z ploštěnek a jejich vývoj končí slepě

Systém:

• třída: PLOŠTĚNKY

• třída: MOTOLICE

• třída: TASEMNICE