Třída: PLŽI
Tato nejpočetnější (asi 85 000 druhů) skupina zahrnuje 80 % druhů měkkýšů. Obývají převážně moře, méně souše a sladké vody. Evolučně původnější jsou mořští plži. Během fylogeneze došlo k torzi těla (stáčení útrobního vaku i ulity). Důsledkem je ztráta dvoustranné souměrnosti (bilaterální symetrie) těla a redukce některých orgánů.
Charakteristika:
-
noha i hlava jsou dobře vyvinuty
-
na hlavě jsou tykadla s očima
-
v dutině ústní je radula (u dravých forem má podobu bodce - jed)
-
pokožka produkuje sliz
-
svalstvo soustředěno do nohy (zatahovače)
-
schránka = ulita
-
můžou vytvářet víčko:
- pravé víčko = vyrobené z CaCO3 (operculum),pevně na noze plže, když plž zaleze do ulity, zaklopí se
- nepravé víčko = dočasné víčko ze slizu (epifragma), brání vyschnutí jedince
-
2 způsoby dýchání:
-
žábra - vychlípeniny pokožky do plášťové dutiny
-
plicní vak (plíce) - prokrvená stěna plášťové dutiny
-
-
důsledky stáčení (torze):
-
pouze 1 metanefridie
-
vylučovací a řitní otvor ústí vpředu za hlavou
-
-
potrava
-
rostliny, řasy, houby
-
mořské druhy jsou dravé nebo filtrují plankton
-
Stavba těla:
-
hlava
-
noha
-
útrobní vak
-
plášť a plášťová dutina
-
schránka = ulita (u většiny)
-
spirálně stočená (většinou pravotočivá)
-
nepárová
-
ochranná funkce, ale zpomaluje pohyb
-
Obr.1: Pravotočivá ulita
Rozmnožování:
-
předožábří plži jsou gonochoristi
- nepřímý vývoj - larva veliger (mořští měkkýši)
-
ostatní hermafroditi
Systém:
Podtřída: Předožábří
-
druhově nejpočetnější a nejpůvodnější skupina
-
převážně mořští (výjimečně i sladkovodní)
-
žábry jsou v plášťové dutině před srdcem
-
ulita stočená o 180°
-
ulitu uzavírají trvalým víčkem (operculum)
- mají ho trvale na hřbetní straně nohy
-
hlava:
-
1 pár nezatažitelných tykadel
-
oči dole při jejich bázi
-
-
většinou gonochoristé
-
mořští mají nepřímý vývoj - přes larvu veliger
Zástupci:
-
ušeň mořská
-
proděravělá schránka (vypadá jako lastura)
-
duhový perleťový lesk
-
Obr. 2: Ušeň mořská
-
ostranka jaderská
-
ježatá ulita, dravá
-
vyrábělo se z ní purpurové barvivo
-
-
homolice středomořská
- dravá (slinné žlázy jsou přeměněny na jedové a radula na dutý bodec)
-
zavinutec tygrovaný
- ulity dříve jako platidlo
-
bahenka živorodá
-
sladkovodní, žije u nás, asi 4,5 cm
-
trvalé víčko vzadu na noze
-
Podtřída: Zadožábří
-
výhradně mořské druhy
-
žábry jsou za srdcem
-
ulita redukovaná nebo druhotně chybí
-
pestře zbarvení
-
hermafrodité
Zástupci:
-
zej obrovský
-
podle ouškovitých výrůstků na hlavě nazývaný "mořský zajíc“
-
pohyb - plazení po dně nebo plave ve vodě pomocí velkých kožních záhybů
-
žije ve Středozemním moři, živí se rostlinami, až 40 cm
-
Podtřída: Plicnatí
-
suchozemští nebo sladkovodní plži
-
převážně býložravci
-
dýchají plicním vakem (= prokrvená stěna plášťové dutiny)
- sladkovodní druhy → musí se vynořovat a nadechnout
-
hermafroditi s vývinem přímým
-
ulita stočená nebo chybí
Řád: Spodnoocí
-
sladkovodní
-
jeden pár tykadel, oči dole (u báze tykadel)
Zástupci:
-
plovatka bahenní
-
konec ulity špičatý
-
u nás v rybnících
-
Obr. 4: Plovatka bahenní
-
bahnatka malá
- mezihostitel motolice jaterní
-
okružák ploský
-
plochá ulita
-
u nás v tůních a v rybnících
-
Řád: Stopkoocí
-
suchozemští
-
dva páry tykadel:
- 1. pár - hmatové receptory
- 2. pár - nese zatažitelné oči
Zástupci:
-
hlemýžď zahradní
-
tvoří dočasné víčko
-
ulita pravotočivá
-
chybí perleťová vrstva
-
-
páskovka keřová
- páskovaná ulita (podélné hnědočerné pruhy na ulitě)
-
jantarka obecná
- žlutá průsvitná ulita (barvy jantaru)
-
Achatina = oblovka
-
největší suchozemský plž (20 cm)
-
žije v Africe, škodí na polích
-
plži bez ulity = tzv. nazí plži: plášť v podobě štítku na hřbetní straně, na štítku vstup do plášťové dutiny = dýchací otvor, škodí na rostlinách:
-
plzák lesní
- dýchací otvor vpředu na štítku
-
slimák největší
- dýchací otvor vzadu na štítku