Podzemní stěny

Podzemní stěny mohou mít funkci pažící - zapažení hlubokých výkopů nebo konstrukční pokud se stávají trvalou součástí suterénů staveb, popřípadě mohou plnit obě funkce současně. Dále mohou sloužit k oddělení dvou zemních prostředí a plnit funkci těsnící. Tloušťka podzemních stěn bývá 400 až 1000 mm, hloubky většinou nepřesahují 30 m.

Použití podzemních stěn:

Podzemní stěny se uplatňují při zajišťování hlubokých stavebních jam, např. v zastavěné oblasti nebo pod hladinou podzemní vody, při výstavbě hloubených tunelů nebo podchodů aj.

Podle použití podzemní stěny dělíme na:

Pilotové stěny - budují podél obvodu stavební jámy jako širokoprofilové vrty.
Milánské stěny - jsou tvořené průběžnou rýhou tloušťky 400 až 1500 mm a hloubku do 40 m.
Štětové stěny - používají se k hloubení výkopů pod úrovní spodní vody. Štětové stěny zachycují nejen tlak vody, ale i zemní tlak.

Podle způsobu provádění podzemní stěny dělíme na:

monolitické - vznikají vyplněním vyhloubené rýhy prostým betonem, železobetonem, jílocementem, jílocementem s chemickými přísadami. Monolitické stěny mohou být vetknuté do podloží, kotvené zemními kotvami nebo rozepřené.
montované - do rýhy vyplněné samotuhnoucí suspenzí se osazují prefabrikáty z železobetonových panelů, které jsou vyrobené na celou hloubku stěny. Uplatnění nacházejí tyto stěny tam, kde je požadován hladký povrch jejich líce, jako např. u pohledových opěrných stěn, podchodů, nábřežních a přístavních zdí aj.
kombinované - spodní část rýhy je vybetonována stejně jako monolitická stěna a do čerstvého betonu je osazen prefabrikát, který tvoří odhalenou výšku stěny. Tento způsob se provádí u hlubších stěn.

Příklad technologického postupu monolitické podzemní stěny:

Tyto podzemní stěny jsou hloubeny po lamelách šířky převážně do 7 m. Vodotěsnost spár mezi jednotlivými lamelami je zajišťována těsnicími pásy, které jsou navlečeny do ocelových pažnic tvořících bednění pracovní spáry.
Před zahájením prací se zpevní pracovní plocha a připraví se vodící zídky, které poskytují oporu pro výrobní operace.
Těžba jednotlivých lamel se nejčastěji provádí lanovým nebo hydraulickým drapákem pod ochranou pažící suspenze - je obvykle z bentonitu a zajišťuje stabilitu rýhy.
Do vytěžené rýhy (lamely) je postupně osazen armokoš a zámkové pažnice s těsnicími pásy.
Betonáž lamely podzemní stěny se provádí odzdola pomocí betonářských rour. Betonová směs současně vytěsňuje pažící suspenzi, která je odčerpávána. K betonáži se používá speciální betonová směs, která se nevibruje. Betonáž lamely musí proběhnout co nejrychleji a bez přerušení.
Po zatvrdnutí betonu podzemních stěn se postupně odkopává zemina a stěny se zakotvují po kotevních úrovních až na úroveň definitivního výkopu.

obrazek

Obr. 1: Schéma postupu výroby monolitických podzemních stěn

Technologie provádění prefabrikovaných podzemních stěn:

Nejprve se provede zhotovení vodící zídky a rýhy a její pažení speciální samotuhnoucí suspenzí, podobně jako u monolitických stěn.
Následuje osazování železobetonových panelů, vyrobených na celou hloubku stěny do připravené rýhy. Těsnost svislých spár mezi prefabrikáty je zajištěna gumovou hadicí, která se vkládá do zámku a zainjektuje se cementovou směsí. V bezvodém prostředí mohou být spoje bez těsnění.
Kotvení stěny zemními kotvami nebo ji lze rozpírat.

obrazek

Obr. 2: Příklady železobetonových prefabrikovaných podzemních stěn