Pohybová soustava a orgány, pohyb
Další specifický znak živočichů je pohyb, který může být aktivní (aktivně se pohybující nekton) nebo pasivní (pasívně se pohybující plankton). Při pasivním pohybu jsou živočichové unášeni proudem vody, vzduchem nebo pomocí jiných organismů.
Důvody pohybu
- získávání potravy
- vyhledávání vhodných životních podmínek
- vyhledávání partnera v době rozmnožování
- únik před predátorem.
Pohybové mechanismy
- Bičíky (bičíkovci) - jsou dlouhé, buňka má jeden nebo malý počet bičíků.
- Brvy (nálevníci) - jsou kratší, buňka jich má velké množství.
- Panožky (kořenonožci) - prouděním protoplazmy vznikají výběžky – panožky (pseudopodia).
- Undulující membrána (prvoci).
- Svalový epitel (žahavci).
- Svalové tkáně - hladká, příčně pruhovaná (většina živočichů). U bezobratlých hladká (měkkýši) i příčně pruhovaná (členovci, hmyz).
Svalový mechanismus (příčně pruhovaný sval)
Svalovina je složena ze svalových vláken, která obsahují vláknité útvary – myofibrily (mají schopnost kontrakce – smršťování). Myofibrily obsahují proteinový myosin a aktin. Myofibrila je tak tvořena základními úseky, které se nazývají sarkomery. Klidový stav – aktin a myosin jsou od sebe odděleny a hydrolytická schopnost ATP je utlumena. Podráždění – ATP se enzymaticky štěpí, tenčí aktiniová vlákna se vsouvají mezi silnější myosinová vlákna. Sval se zkracuje. Zastavením hydrolýzy začne ATP regenerovat a sval se vrací do původního stavu. Princip kontrakce - skluzový mechanismus za vzniku aktino-myozinového komplexu.
Obr. 1: Sarkomera v klidu a při kontrakci
Svalový stah
Podnět a následné podráždění svalového vlákna vyvolá svalový pohyb. Zdrojem energie pro sval je ATP. V živém svalu je ATP přítomen trvale. Při podráždění se ze sarkoplazmatického retikula uvolní ionty Ca2, a tím se aktivuje celý mechanismus svalového stahu. Svalové vlákno se po podráždění zkrátí. Po zkrácení svalu, kdy se ionty Ca2 rychle přečerpají zpět do sarkoplazmatického retikula, nastane uvolnění svalu (pasivní pohyb).