Podtřída: VEJCORODÍ
Řád: PTAKOŘITNÍ
Podtřída: ŽIVORODÍ
Nadřád: VAČNATÍ
Řád: VAČNATCI
Podtřída: VEJCORODÍ
Tato starobylá skupina savců nese znaky svých plazích předků. K vejcorodým patří jediný řád ptakořitní. Zahrnuje pět recentních druhů.
Charakteristika:
-
znaky plazů:
-
kloaka
-
krkavčí kost
-
kolísavá tělesná teplota
-
zachovaná mžurka
-
kladení vajec s kožovitým obalem
-
funkční pouze levý vaječník
-
-
znaky savců:
-
srst
-
mléčné žlázy (mléčná políčka, mléko volně vytéká, mláďata nesají, ale olizují)
-
3 sluchové kůstky¨
-
7 krčních obratlů
-
bránice
-
dokonale rozdělené čtyřdílné srdce
-
Řád: PTAKOŘITNÍ
-
charakteristika je stejná jako u podtřídy
-
přestavba čelistí se poněkud podobá zobáku
- druhotná ztráta zubů
-
rozšířeni pouze na Novém Zélandě, v Austrálii a Nové Guineji
Zástupci:
-
ježura australská
-
vyvinuty vakové kosti, suchozemský tvor, obývá nory
-
lepkavý jazyk – ke sběru mravenců a termitů
-
na těle bodliny
-
samice nosí mládě v břišním vaku
-
Obr. 1: Ježura australská
- ptakopysk podivný
- potápí se, má nesmáčivou srst, bydlí v norách s vchodem pod vodní hladinou
- potravu (hmyz, měkkýše) shání cezením vody svým kachním zobákem
- pětiprsté končetiny s plovací blanou, ocas zploštělý jako u bobra
- samec má na zadních nohách rohovité ostruhy s jedovou žlázou, moc jiných jedovatých savců není
Podtřída: ŽIVORODÍ
Jedná se o početnější podtřídu savců. Zahrnují asi 4 300 druhů. Nadřád VAČNATÍ má asi 250 druhů a nadřád PLACENTÁLOVÉ asi 4050 druhů. Samice přivádějí na svět svá mláďata porodem.
Nadřád: VAČNATÍ
Řád: VAČNATCI
-
krátký nitroděložní vývoj
-
po narození mláďata málo vyvinuta
-
vývoj pokračuje v břišním vaku samice
-
vyvinuty vakové kosti
-
nemají placentu (alantochoriální), jen nedokonalou žloutkovou
-
mají párovou dělohu a pochvu
-
samci mají rozeklaný penis
-
méně vyvinutý mozek
-
vyvíjeli se současně s placentálními savci, ale byli konkurenčně slabší, a proto v současné době žijí převážně v Austrálii a Jižní Americe, kde je konkurence placentálů slabá
Zástupci:
-
vačice opossum – nejrozšířenější vačnatec – od Jižní Ameriky až po Kanadu, všežravá, částečně žije na stromech
-
vakovlk – byl to největší recentní dravý vačnatec, vyhuben, občas zprávy, že spatřen (podobně jako pták moa)
-
ďábel medvědovitý – „tasmánský čert“ – při vyrušení vřeští a štěká, živí se zdechlinami nebo loví drobnější vačnatce
-
klokani
-
velká skupina býložravců, od 12 cm až po 1,8 m (měřeno bez ocasu, celková délka až 3 metry)
-
někteří mají mohutně vyvinuty zadní končetiny, které používají ke skákání
-
dlouhý silný ocas slouží jako opora při postoji a k vyvažování při skocích
-
klokan rudý – patří k největší a nejrozšířenějším druhům klokanů, tvoří velké skupiny, škodí – je loven pro maso a pro kůži, mládě ve vaku 190 dní
-
-
vakoveverky – mezi končetinami kožní blána – slouží při klouzavém letu
-
koala medvídkovitá – žijí na stromech, jejich potravou jsou listy blahovičníků (pouze asi 12 druhů) – eukalyptů
- Obr. 3: Koala medvídkovitá