Reprodukční chování
S reprodukčním chováním je spojeno několik etologických projevů:
Volba partnera je předpokladem úspěchu reprodukčního chování. Sexuální partner se podílí na společné genetické výbavě potomstva a u mnoha druhů se účastní i péče o potomstvo a zajištění jeho přežití.
Obr. 1: V době námluv si orangutani projevují velkou pozornost a obrovský zájem / ZOO Praha/
Obr. 2: Sloní námluvy slouží k seznámení a tělesnému sblížení obou partnerů. Součástí námluv jsou vzájemné doteky choboty i hlavami /ZOO Dvůr Králové/
Námluvy – zahrnují lákání partnera, sexuální stimulaci a synchronizaci partnera před kopulací a v některých případech výstavbu déle trvajícího svazku mezi samcem a samicí. Velkou pozornost výběru partnera věnují především samice (protože jejich energetické vklady do reprodukčního chování jsou podstatně vyšší). Samice si vybírá samce podle mnoha kritérií: jednak podle optických, akustických nebo pachových signálů, které samec vydává, jednak podle fyzického vzhledu samce (velikost, zbarvení), jeho zdravotního stavu nebo podle symbolických darů, kterými bývá nejčastěji potrava.
Obr. 3: Námluvy kozy hnědé krátkosrsté.
Obr. 4: Jespáci bojovní vynikají pozoruhodnou pohlavní dvojtvárností. Samec se liší od samice větší velikostí, bohatým péřovým límcem kolem krku, který v době toku důrazně vystavuje.
Kopulace – vzájemná synchronizace a dokonalost rozmanitých rituálů při námluvách připraví oba partnery k vrcholovému sexuálnímu poslání – spojit jejich pohlavní buňky, vajíčka a spermie. K jejich úspěšnému spojení vedou dvě strategie – vnější a vnitřní oplození. S vnějším oplozením se setkáváme u nižších organizmů a u většiny ryb a obojživelníků s vnitřním oplozením pak u hmyzu a dalších bezobratlých, ale především u plazů, ptáků a savců.
Obr. 5: Kopulace hlemýždě zahradního
Obr. 6: Kopulace vážky žíhané
Obr. 7: Páření plameňáků růžových
Péče o potomstvo
Péče o potomstvo – rodičovská péče představuje chování, při kterém rodiče zůstávají s potomky a starají se o ně. Nejčastěji se jedná o přímou péči o vajíčka a mláďata, ale patří sem i nepřímá péče o potomstvo, která je častá u bezobratlých živočichů a zahrnuje stavby a hnízda skýtající ochranu, tvorbu schránek nebo zajištění zásob potravy. U některých skupin živočichů, např. primárně vodních skupin, žádná rodičovská péče po nakladení vajec neexistuje. V jiných případech má péči o potomstvo na starost pouze jeden z rodičů a u některých živočichů se vyvinula společná péče obou rodičů. S nejdokonalejší rodičovskou péčí se setkáváme u vyšších obratlovců (ptáků a savců). O potomstvo se starají z hmyzu např. včely, vosy, čmeláci, kutilky, termiti a také některé ryby.
Obr. 8: Labuť velká – o mláďata pečují oba rodiče.
Obr. 9: Gorilí náruč – vztahy v gorilí rodině fungují podobně, jako ty v rodině lidské. O mláďata se starají tety i starší sourozenci, občas se dokonce zapojí i otec. Nejlépe je však v náručí (nebo na zádech) mámy.
Obr. 10: Vyrůstání žirafího mláděte provází soustavné něžnosti od mámy i dalších členů stáda.
Obr. 11: Rodiče plameňáků se v péči o jediné mládě poctivě střídají. Aby mohli dospělí mládě snadno krmit výměškem z volete, má čerstvě vylíhlý plameňák zcela rovný zobák.
