s1 alkalické kovy
Prvky 1. A skupiny periodické soustavy prvků neboli s1-PRVKY mají valenční elektron (ns1). Elektron odštěpují tím snáze, čím mají vyšší protonové číslo. Nazýváme je ALKALICKÉ KOVY, protože tvoří s vodou silné hydroxidy neboli alkálie. Alkalické kovy jsou nejvíce elektropozitivní prvky. Ve sloučeninách mají vždy oxidační číslo 1.
Valenční elektrony jsou energeticky nejvýše umístěné elektrony v elektronovém obalu. Protonové (atomové) číslo Z vyjadřuje počet protonů v atomovém jádře.
Historie objevů a původ názvů prvků
Sloučeniny sodíku a draslíku byly známy a používány již ve starověku, přičemž často nebyly rozlišovány. Volné kovy získal však až H. Davy v r. 1807 elektrolýzou roztavených hydroxidů. Jména obou prvků jsou odvozena od alchymistických názvů látek získaných vyloučením z popelu rostlin (natron, kali). České názvy vytvořil J. S. Presl.
Lithium objevil v r. 1817 J. A. Arfvedson (kov byl připraven až v r. 1855) a jeho název vyjadřuje způsob, kterým se vyskytuje v přírodě (lithos = řecky kámen). Sloučeniny lithia mají mnoho cenných vlastností, pro které jejich výroba vzrostla od šedesátých let z malého množství na tisícitunovou produkci. V současné době je dostupných okolo 34 sloučenin Li a stejný počet sloučenin se vyrábí pro vývoj a výzkum.
Hlavní průmyslové využití Li ve formě stearátu litného spočívá v zahušťování a též v podobě želatinovací látky - v převádění olejů na mazací tuky s velkou odolností proti vodě.
Uhličitan litný se užívá při výrobě porcelánu jako tavidlo ve smaltech a při výrobě speciálních bezpečnostních skel (jako náhrada větších iontů sodíku Na). První průmyslové použití Li (ve 20. letech tohoto století) spočívalo v jeho přidávání do olova pro zvýšení tvrdosti ložisek. V současné době se používá k výrobě hliníkových slitin s velkou pevností a malou hustotou, užívaných pro výrobu leteckých konstrukcí. LiCl se používá jako pájecí pasta pro hliníkové části automobilů. LiOH se využívá k adsorpci CO2 v uzavřených prostorech, např. v kosmických kabinách a ponorkách. LiCO3 je v malých dávkách (1 až 2 g) účinným prostředkem proti maniakálně depresivní psychóze. Výhledově se počítá s využitím lithia pro akumulátory Li/FeSx, které by měly být zdrojem enargie pro automobily. Předností takových zdrojů na rozdíl od klasických motorů je nehlučnost.
Rubidium a cesium objevili v letech 1860-1861 W. Bunsen a G .R. Kirchhoff spektrofotometricky. Oba prvky jsou pojmenovány podle charakteristických čar ve spektrech (rubidius = latinsky červený, caesius = latinsky šedomodrý). Existenci francia předpověděl D. I. Mendělejev a nazval jej ekacaesium. Prvek o protonovém čísle 87 byl objeven v r. 1939 M. Pereyovou jako produkt rozpadu aktinia.