SLINIVKA BŘIŠNÍ (pankreas)
Slinivka břišní je žláza s vnitřní (endokrinní) a zevní (exokrinní) sekrecí, uložená za žaludkem u zadní stěny dutiny břišní.
Slinivka břišní se skládá z:
-
hlavy – uložené v kličce dvanáctníku;
-
těla – před bederní páteří;
-
ocasu – směřuje doleva, dosahuje k dolnímu pólu sleziny.
Obr. 1: Uložení slinivky břišní
Endokrinní funkce
- Vnitřně sekretorickou část představují Langerhansovy ostrůvky, rozptýlené po celé slinivce v počtu asi 1,5 milionu. Jsou tvořeny alfa buňkami a beta buňkami. Z nich se přímo do krve uvolňují hormony ovlivňující látkovou přeměnu cukrů.
-
V beta buňkách se vytváří hormon inzulin, který snižuje hladinu krevního cukru.
-
V alfa buňkách se vytváří hormon glukagon, který hladinu krevního cukru zvyšuje.
-
- Tvoří-li se inzulin v nedostatečné míře, zvyšuje se hladina krevního cukru a vzniká závažné onemocnění, cukrovka (diabetes mellitus).
Exokrinní funkce
- Produktem této zevně sekretorické části slinivky břišní je pankreatická šťáva obsahující hlavní trávicí enzymy:
-
trypsin – štěpí bílkoviny, v pankreatu je neúčinný a aktivuje se ve dvanáctníku;
-
pankreatická amyláza – štěpí škrob na jednoduché cukry, které jsou dalšími enzymy štěpeny až na glukózu (cukr hroznový);
-
pankreatická lipáza – aktivuje se žlučí, štěpí emulgované tuky na glycerol a mastné kyseliny;
-
bikarbonáty – tzn. hydrogenuhličitany, které se uplatňují při udržování acidobazické rovnováhy.
-
- Této pankreatické šťávy se produkuje denně asi 1500 ml.
