Snímače průtoku
Snímače průtoku tekutin určují objemové množství QV nebo hmotnostní množství QM tekutiny, která protekla průřezem S za jednotku času:
kde vstř je střední rychlost proudění a ρ je hustota tekutiny.
Průtokoměry můžeme rozdělit na:
- rychlostní – průřezové ,plovákové, turbínové, indukční, vírové, fluidikové, ultrazvukové
- objemové – dávkovací
- hmotnostní – Coriolisův snímač
Průřezové snímače průtoku
Průřezové průtokoměry využívají poklesu tlaku vzniklého zvýšením rychlosti proudění v zúženém místě. Průtok se vyhodnocuje z rozdílu tlaků před a za místem seškrcení, k jehož zjištění se použije diferenční tlakoměr. Jako škrticí orgány se používají clony, dýzy, Venturiho dýzy (trubice).
Obr. 1: Škrticí orgány
Nejjednodušší a nejlevnější prvek je clona. Na cloně a dýze vzniká přibližně stejně velká trvalá tlaková ztráta, která snižuje přesnost měření. Dýza je vhodná pro náročné provozní podmínky, nedochází k otupování vtokové hrany. Venturiho dýza (trubice) je doplněna difuzorem, takže trvalá ztráta tlaku je nízká a měření přesnější.
Plovákový průtokoměr
Plovákový průtokoměr (rotametr) využívá principu udržování konstantního tlakového rozdílu při proměnlivém škrcení průtočného průřezu.
Realizuje se kuželovou trubkou (skleněnou, plastovou, kovovou), kterou protéká kapalina zdola nahoru. V trubce je umístěn rýhovaný plovák. Plovák je nadnášen silou vyvolanou dynamickým tlakem kapaliny, proti které působí tíha plováku zmenšená o vztlak kapaliny. Plovák se zastaví v poloze, kdy jsou obě síly v rovnováze. Při změně rychlosti proudění se bude pohybovat tak dlouho, dokud změnou průtočného průřezu nedoje opět k rovnováze sil. Poloha plováku je vyhodnocována různými snímači polohy. Používá se například v chemickém a farmaceutickém průmyslu.
Obr. 2: Princip plovákového průtokoměru
Indukční průtokoměr
Indukční průtokoměr se používá pro měření průtoku vodivých kapalin. Proudící kapalina představuje vodič, který se pohybuje v magnetickém rychlostí v, takže podle indukčního zákona se na elektrodách indukuje napětí
kde B je magnetická indukce, l je aktivní délka vodiče a v rychlost pohybu vodiče.
Magnetické pole je buzeno jako impulzní.
Výhodou je, že neobsahuje žádné pohyblivé prvky, může pracovat v libovolné poloze a má lineární charakteristiku. Používá se potravinářství i pro měření průtoků chemických látek.
Vírový průtokoměr
Vírový průtokoměr využívá vznik střídavých Karmánových vírů za překážkou neaerodynamického tvaru (vírové těleso).
Obr. 3: Vznik Karmánových vírů
Frekvence je přímo úměrná střední rychlosti proudění tekutiny a měří se např. termistory (víry způsobí změny ochlazovacích podmínek a tím i změnu odporu termistoru) nebo kapacitními snímači tlaku (do potrubí zasahuje lopatka, kterou víry vychylují, a tím se mění poloha střední elektrody rozdílového kapacitního tlakoměru).
Jsou lineární, necitlivé na změny teploty, bez pohyblivých částí, přesné, nenáročné na údržbu, měří kapaliny, plyny i páru. Nejsou vhodné pro malé průtoky a vyžadují přímé úseky na uklidnění před a za snímačem.
Fluidikový průtokoměr
Fluidikový průtokoměr využívá vzájemného působení dvou proudů tekutiny a stěnového efektu. Část proudu kapaliny se vede zpětnovazebním kanálkem na vstup, kde způsobí vychýlení proudu kapaliny a přepnutí do druhého zpětnovazebního kanálku. Frekvence vychylování je úměrná rychlosti proudění a měří se v jednom z kanálků např. termistorem. Výhodou jsou malé rozměry a vysoká frekvence (200 Hz), neobsahuje pohyblivé části a může být použit v těžkých provozních podmínkách.
Dávkovací průtokoměr
Dávkovací průtokoměry transportují ve směru proudění přesně definovaná množství tekutiny a tak určují průtok přímo. Pracují na principu plnění a vyprazdňování komor určitého objemu tak, aby byl průtok snímačem plynulý.
Obr. 4: Dávkovací průtokoměr
Výstupem jsou impulzy indukčního snímače otáček rotujících pístů, z nichž se odvodí průtok a integrací otáček celkové proteklé množství tekutiny.
Coriolisův průtokoměr
Coriolisův průtokoměr využívá silový účinek tekutiny proudící potrubím, které samo vykonává vibrační pohyb. Pohyb tekutiny se skládá ze společného pohybu s potrubím a relativního pohybu vzhledem k potrubí. Pokud směr rychlosti proudění není shodný s osou kmitání (buzeno elektromagneticky), vzniká Coriolisova síla a dochází k deformaci potrubí. Trubice tvaru U se vrtulovitě zkrucuje, krouticí moment je úměrný součinu hmotnosti m a rychlosti proudění v proudící tekutiny. Měří se úhel zkrutu trubice vzhledem ke klidové poloze při nulovém průtoku pomocí fotoelektrických snímačů na ramenech trubice.
Obr. 5: Princip Coriolisova průtokoměru