Trojfázový indukční motor - spouštění
Tato lekce se zabývá spouštěním indukčního asynchronního motoru.
Princip činnosti
Každý asynchronní motor připojený přímo k síti odebírá velký proud nakrátko. Vznikne vždy velký proudový náraz, který je příčinou poklesu napětí v síti a zmenšení momentů všech indukčních motorů pracujících ve stejné síti. Tento proudový náraz je jedním z největších provozních problémů indukčních motorů. Bývá Iz = (4 – 8)∙In.
Pro spouštění indukčních motorů je vhodné, aby byl záběrný proud malý a záběrný moment byl co největší.
Připojování indukčních motorů umožňuje statorová svorkovnice.
Obr. 1: Zapojení do trojúhelníka [1]
Obr. 2: Zapojení do hvězdy [1]
Obr. 3: Vnitřní zapojení svorkovnic [1]
Způsoby spouštění indukčních motorů nakrátko
V praxi se nejčastěji používají tyto způsoby spouštění:
- přímé, plným napětím
- přepínačem Y/D
- frekvenčním měničem
- rozběhovou spojkou
- statorovým spouštěčem
- autotransformátorem
Spouštění přímé, plným napětím
Jedná se o nejjednoduší způsob rozběhu, kdy motor přímo připojíme k síti na plné napětí. Tohoto způsobu lze použít dle ČSN jen do výkonu 22 kVA. Tomuto způsobu rozběhu dáváme přednost, jestliže potřebujeme rozběh s plným zatížením.
Obr. 4: Přímý rozběh motoru, kde Q1 je jištění motoru a Q11 vypínač motoru [2]
Spouštění přepínáním hvězda-trojúhelník
Jedná se o nejrozšířenější a nejlevnější způsob zapínání motorů s větším výkonem od 5kW výše, kdy motor nejprve zapneme do hvězdy – kdy motor bude mít ve hvězdě nižší napětí na fázi statoru (230V) a po určitém časovém intervalu 10 -15 s přepneme do trojúhelníku, kdy bude na fázi statoru napětí vyšší a to 400V. Tento rozběh se pro vysoké výkony nepoužívá, použití je v oblasti nižších výkonů.
Vlastnosti:
- pro třífázové motory malého výkonu
- snížený spouštěcí proud
- šest připojovacích vedení
- snížený rozběhový moment
- proudová špička při přepnutí z hvězdy na trojúhelník
- mechanické zatížení při přepnutí z hvězdy na trojúhelník
Obr. 5: Charakteristiky MY a MD [3]
Obr. 6: Zapojení hvězda-trojúhelník pomocí stykačů [2]
Spouštění frekvenčním měničem
Jedná se o rozšířený moderní způsob rozběhu motorů změnou frekvence. Otáčky motoru jsou přímo úměrné síťové frekvenci a tím lze plynule rozbíhat motor. Se změnou frekvence se musí měnit i napájecí napětí a tím dosáhneme konstantního momentu motoru. Při spouštění plynulou frekvencí vytváří motor maximální záběrný moment, jestliže se napájí frekvencí:
kde f1 je síťová frekvence a φk je úhel vyplývající z účiníku nakrátko.
Pro otáčky motoru platí
kde p je počet pólových dvojic, f1 je frekvence sítě.
Obr. 7: Frekvenční měnič [2]
Toto řízení napětí/frekvence umožňuje plynulé řízení rychlosti třífázových motorů. Pohon může být provozován se jmenovitým zatěžovacím momentem i při nízkých rychlostech. Měniče frekvence jsou vhodné pro napájení indukčních motorů s velkými otáčkami (dřevoobráběcí stroje, odstředivky apod.)
Spouštění rozběhovou spojkou
Rozběhovou spojkou lze spustit nezatížený motor a na konci rozběhu ho lze spojit s pracovním strojem a tím se omezí počáteční proudový náraz. Používají se rozběhové třecí spojky a odstředivé automatické spojky – asi do výkonu 15kW, dále pak elektrodynamické skluzové spojky pro výkony větší než 100 kW.
Spouštění statorovým spouštěčem
Do obvodu statoru se zabuduje odporový spouštěč a postupným zvyšováním napětí na statoru se bude zvyšovat i záběrný proud i moment. U nás se moc nepoužívá.
Obr. 8: Schéma zapojení: a) třípólové schéma, b) jednopólové schéma [2]
Spouštění autotransformátorem
má několik odboček (0,5, 0,6, 0,8 U1) pro volbu vhodného převodu a napětí. Tím se volí i vhodný záběrný moment a záběrný proud. Výhodou spouštěcího autotrafa je, že snížení záběrného momentu je úměrné pouze snížení proudového nárazu, přičemž snížení proudového nárazu je úměrné kvadrátu převodu p.
Obr. 9: Schéma zapojení: a) třípólové schéma, b) jednopólové schéma [2]