Třída: SVALOPLOUTVÍ (Sarcopterygii)
Svaloploutví spolu s paprskoploutvými dříve tvořili třídu ryby (Pisces, Osteichthyes). Tato skupina se začala vyvíjet od spodního devonu a během devonu byli svaloploutví druhově rozmanitější než paprskoploutví. Jeden z dřívějších českých názvů byl nozdratí. Protože někteří (Rhipidistia a dvojdyšní) mají vnitřní nozdry (choany). Vnitřní nozdry však u skupiny Actinistia chybí.
Znakem této skupiny jsou svalnaté párové končetiny (původně ploutve) s osní kostrou. Končetina je vybavena poměrně mohutnou svalovinou a vytváří masitý násadec (starší český název = násadcoploutví). Šupiny obsahovaly silnou vrstvu kosminu (odvozen z dentinu). Starobylými znaky této skupiny je zachování chordy a spirální řasy ve střevě.
Z fylogenetického hlediska má zásadní význam vymřelá skupina vějířoploutví (Rhipidistia). Uvnitř této skupiny pravděpodobně vznikli první suchozemští čtvernožci, vývojově blízcí obojživelníkům. Jejich nejbližšími recentními příbuznými jsou dvojdyšní, resp. bahníci (nikoli lalokoploutví, latimerie).
Do třídy svaloploutví řadíme pouze dvě recentní podtřídy ryb (8 druhů).
Jsou to lalokoploutví se dvěma recentními druhy a dvojdyšní se šesti druhy.
