Terpeny
Obecná charakteristika
Terpeny jsou látky převážně rostlinného původu. Mají ve své struktuře pouze atomy C a H. Jejich molekuly se skládají ze dvou nebo více izoprenových jednotek.

Obr. 1: Vzorec izoprenu (2-methylbuta-1,3-dienu)

Obr. 2: Izoprenová jednotka
Podle počtu izoprenových jednotek je dělíme na:
- monoterpeny - 2 molekuly izoprenu, 10 atomů C
- seskviterpeny- 3 molekuly izoprenu, 15 atomů C
- diterpeny - 4 molekuly izoprenu, 20 atomů C
- triterpeny - 6 molekul izoprenu, 30 C
- tetraterpeny – 8 molekul izoprenu, 40 C
- polyterpeny - velký počet molekul izoprenu
Jsou obsaženy v rostlinách – v květech, listech, plodech i v dalších orgánech rostlin. Slouží k odpuzování býložravců. Mezi terpeny patří také silice (to jsou konkrétně směsi monoterpenů). Jinak se jim říká éterické oleje. Jsou těkavé, prchavé s nízkou teplotou varu, jsou intenzivně cítit a pěkně voní. Při poranění rostliny vytékají na povrch, na vzduchu oxidují a mění se na pryskyřice, čímž ochraňují strom před bakteriální či houbovou infekcí.
Směsi čistých silic s pryskyřicí se používají jako balzámy. Silice se získávají z přírodních látek destilací s vodní parou. Využívá se i tuhý zbytek, který v destilační aparatuře zbyde, a to jako kalafuna. Silice se jinak používají jako léčiva proti respiračním onemocněním nebo jako koření.
Přehled terpenů
Monoterpeny
- mentol – je obsažen v mátové silici, má baktericidní účinky, používá se k výrobě zubních past, bonbonů, mastí.
- limonen – je obsažen v citrusové a pomerančové silici, je obsažen hlavně v kůře citrusu, způsobuje jeho vůni, používá se v kosmetice nebo lékařství pro citrusovou vůni, dále jako přírodní insekticid.
- kafr – je obsažen v kafrové silici ve skořicovníku kafrovém (kafrovníku), dráždí kůži a sliznici, způsobuje místní prokrvení a urychluje tak průběh zánětlivého procesu tím, že zlepšuje průběh vstřebávání a ohraničení zánětu, působí antisepticky a jako mírné lokální anestetikum. Dále se používá jako přírodní insekticid a na výrobu celuloidu. Ve větším množství je jedovatý.
- pinen (alfa-, beta-) – nachází se v olejích mnoha druhů jehličnatých stromů, hlavně borovic (Pinus), dále např. v oleji rozmarýny. Bývá označován jako terpentýnová silice, rozpouští olejové barvy. Při jeho destilaci dochází ke vzniku kalafuny.
- citral (lemonal) – je obsažený v citrusových plodech, meduňce,… Má sladkou citronovou vůni, proto se používá v kosmetice k parfemaci výrobků, má slabé antimikrobiální účinky.
- geraniol – je hlavní složkou růžového oleje, používá se v parfumerii a kosmetice, působí i jako repelent proti komárům.
Seskviterpeny
- azulen – silice heřmánku pravého, je součástí guajakového dřeva. Má protizánětlivé a zklidňující účinky a je hojně využívaný ve farmacii a dětské kosmetice.
- humelen – jedná se o silici chmelu, z něj získává pivo hořkou chuť. Má desinfekční účinky.
-
kyselina abscisová - jedná se o inhibiční fytohormon, zpomaluje růst rostlin a připravuje je na období vegetačního klidu. Byla objevena v listech bavlníku.
Diterpeny
-
retinol – živočišná forma vitamínu A (vitamín A1).
-
stevoisid – je obsažen v rostlině stevie sladká, jedná se o glykosid diterpenů. Je 200 – 300 krát sladší než sacharóza (bez vedlejších chuťových dozvuků). Jedná se o nekalorické sladidlo, nezpůsobuje vznik zubního kazu, je vhodný pro diabetiky a osoby trpící fenylketonurií.
-
fytol – v podobě esterů je obsažen v chlorofylu, součást vitamínu K a E.
Triterpeny
-
skvalen – byl objeven v jaterním tuku žraloka (squalus = žralok), ale je v organismech rostlin, hmyzu a živočichů včetně člověka. V lidském těle plní řadu důležitých úkolů – slouží jako významný druhotný zdroj buněčného kyslíku, je surovinou, z níž si tělo vytváří „dobrý“ cholesterol a působí jako regulátor metabolismu steroidních hormonů.
Tetraterpeny
-
karotenoidy – jedná se o rostlinná barviva rozpustná v tucích. Ve své struktuře obsahují systém konjugovaných dvojných vazeb. Jsou to významné antioxidanty, pomáhají při léčení některých chorob. Jejich barvy jsou žluté, oranžové a červené. Jsou obsaženy i v tmavozelené zelenině (např. brokolice), protože chlorofyl překrývá žluté barvivo. Nejvýznamnější je β-karoten, který je provitamin A.
Polyterpeny
-
kaučuk – získává se z tropické rostliny kaučukovníku. Je to cis-isomer (2-methylbuta-1,3-dienu), je pružný. Jde o elastomer (vlivem vnější síly se může výrazně deformovat a poté opět zaujme původní tvar). Má velké využití v gumárenském průmyslu. Často je nahrazován synteticky vyráběným kaučukem z ropy. Pro prodloužení elasticity kaučuku se přidává síra (vulkanizace). Mezi jednotlivými řetězci se vytváří disulfidové můstky, které stabilizují strukturu.
![Autor:neznámý.www.chemgapedia.de/[cit. 6.11. 2014] Dostupné z www: http//www.chemgapedia.de/vsengine/vlu/vsc/de/ch/9/mac/andere/kautschuk/kautschuk.vlu/Page/vsc/de/ch/9/mac/andere/kautschuk/isopren.vscml.html](/storage/uploads/images/16359/content_poly_cis_isopren.svg.jpg)
Obr. 3: Vzorec kaučuku
- gutaperča – je produktem stromu perčovníku. Je to trans-isomer, který není tak pružný jako kaučuk. Jedná se o částečně krystalickou, pevnou látku. Používá se jako izolant v elektrotechnice, na výrobu golfových míčků, ve stomatologii jako výplň zubních kanálků.
Obr. 4: Vzorec gutaperči
- ARNDT, Tomáš. www.celostnimedicina.cz [cit. 14. 6. 2014] Dostupné z www: http://www.celostnimedicina.cz/kafr.htm#ixzz33IWtpxXL
- CÍDLOVÁ, Hana a kol. www.ped.muni.cz [cit. 2.11. 2014] Dostupné z www: http://www.ped.muni.cz/wchem/sm/hc/hist/tov/kaucuk.html
- LAPČÍK, Oldřich, Jana ČOPÍKOVÁ, Michal UHER, Jitka MORAVCOVÁ a Pavel DRAŠAR. Necukerné přírodní látky sladké chuti. 2007, č. 101, 44-55. ISSN 1213-7103. Dostupné z: http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2007_01_44-54.pdf
- Autor neznámý. Skvalen pro dorbé zdraví. www.bwy.cz [cit. 21.6. 2014] Dostupné z www: http://www.bwy.cz/skvalen-pro-dobre-zdravi.php
- VACÍK, Jiří a kol. Přehled středoškolské chemie. 4. vyd., v SPN-pedagogickém nakladatelství 2. vyd. Praha: SPN-pedagogické nakladatelství, 1999. 365 s. ISBN 80-7235-108-7.
Obrázky
- Obr. 1 - 2: Archiv autora
- Obr. 3: Autor neznámý.www.chemgapedia.de [cit. 5.11. 2014] Dostupné z www: http://www.chemgapedia.de/vsengine/vlu/vsc/de/ch/9/mac/andere/kautschuk/kautschuk.vlu/Page/vsc/de/ch/9/mac/andere/kautschuk/isopren.vscml.html
- Obr. 4: Autor neznámý.www.chemgapedia.de [cit. 5.11. 2014] Dostupné z www: http://www.chemgapedia.de/vsengine/vlu/vsc/de/ch/9/mac/andere/kautschuk/kautschuk.vlu/Page/vsc/de/ch/9/mac/andere/kautschuk/isopren.vscml.html
- Obr. 5: Autor neznámý. www.receptnazdravi.cz [cit. 21.6. 2014] Dostupné z www: http://www.receptnazdravi.cz/clanky/mata/
- Obr. 6: Autor neznámý. http://cs.wikipedia.org [cit. 21.6. 2014] Dostupné z www:http://cs.wikipedia.org/wiki/Kafrovn%C3%ADk_l%C3%A9ka%C5%99sk%C3%BD
- Obr. 7: Autor neznámý. http://arabskeparfemy.cz [cit. 21.6. 2014] Dostupné z www:http://www.arabskeparfemy.cz/arabskeparfemy-cz/7-CO-JE-DOBRE-VEDET/7-Ruzovy-olej
- Obr. 8: Autor neznámý. http://sestricka.com [cit. 21.6. 2014] Dostupné z www: http://sestricka.com/chmel-by-diky-praci-ceskych-vedcu-mohl-lecit-zaludecni-vredy
- Obr. 9: STEN PORSE. http://cs.wikipedia.org [cit. 21.6. 2014] Dostupné z www:http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A9vie_sladk%C3%A1
- Obr. 10: AXELBOLDT. http://cs.wikipedia.org [cit. 29.10. 2014] Dostupné z www:http://cs.wikipedia.org/wiki/Kau%C4%8Duk

![Autor:neznámý.www.chemgapedia.de [cit. 5.11. 2014] Dostupné z www: httpwww.chemgapedia.de/vsengine/vlu/vsc/de/ch/9/mac/andere/kautschuk/kautschuk.vlu/Page/vsc/de/ch/9/mac/andere/kautschuk/isopren.vscml.html](/storage/uploads/images/16360/content_poly_trans_isopren.svg.jpg)



