Vačkový mechanismus
Vačkový mechanismus se používá ke změně rotačního pohybu na pohyb přímočarý.
Vačkový mechanismus je tvořen:
-
vačkou,
-
táhlem,
- kladičkou (ne vždy).
Obr. 1: Vačkový mechanismus Obr. 2: Vačkový mechanismus s kladičkou
Tvar vačky určuje velikost, průběh rychlosti i dobu trvání zdvihu.
Nejznámější použití vačkového mechanismu je ovládání ventilů čtyřdobých spalovacích motorů, ale nezastupitelné místo má i u automatických řídicích systémů.
Tvar vačky určuje pohyb táhla:
-
pro pozvolný pohyb táhla nahoru i dolu má vačka tvar:
Obr. 3: Tvar vačky pro pozvolný pohyb
-
pro pohyb táhla v jednom směru rychleji a druhém pomaleji má vačka tvar:
Obr. 4: Tvar vačky pro různé pohyby
-
pro rychlý pohyb táhla v obou směrech má vačka tvar:
Obr. 5: Tvar vačky pro rychlé pohyby v obou směrech
- pro dvojitý pohyb táhla za jedno otočení má vačka tvar:
Obr. 6: Tvar vačky pro dvojitý pohyb táhla
-
vačka může mít tvar excentru (výstředníkového kotouče):
Obr. 7: Tvar vačky - excentr
-
vačka může mít tvar neokrouhlý:
Obr. 8: Tvar vačky - neokrouhlý
-
vačka může být kotouč s tvarovou čelní drážkou:
Obr. 9: Tvar vačky – kotouč s čelní tvarovou drážkou
-
vačka může být válec s drážkovým vedením kladky:
Obr. 10: Tvar vačky – válec s tvarovou drážkou
Výroba vačky je obtížná, nákladná a provoz vačkového mechanismu je hlučný. Zpětný pohyb táhla zajišťuje pružina. U ovládání ventilů spalovacích motorů je důležité seřizování předepsané vůle mezi kotoučem vačky a zdvihátkem ventilu.
Pro snížení tření mezi vačkou a táhlem se musí povrch vačky dobře mazat, nebo se v některých případech používá kladička.