Vosky
Vosky jsou estery vyšších mastných kyselin a vyšších jednosytných alkoholů.
Délka řetězce alkoholu se pohybuje v rozmezí C16 – C36. Příkladem voskového alkoholu je cetylalkohol C16, stearylalkohol C18, cerylalkohol C26, myricylalkohol C30. Ty tvoří esterovou vazbu s mastnými kyselinami. Většinou jsou vosky tvořené směsí různých esterů. Těmto voskům říkáme přírodní (často jsou zaměňovány s parafíny, které jsou tvořeny dlouhými řetězci alkanů).
Vosky se vyskytují v rostlinných i živočišných organismech. Jsou velmi stálé, mnohem odolnější hydrolýze než tuky, nejsou rozkládány enzymy (proto jsou pro živočichy nestravitelné).
Jejich funkce je především ochranná (před vodou z vnějšího prostředí) a stavební.
Vosky živočišného původu
Z živočišných vosků jsou významné například včelí vosky, které jsou vylučovány žlázami včel dělnic. Z těchto vosků jsou utvořeny medové plástve. Dalším významným voskem je lanolin, což je vosk, který pokrývá povrch vlny ovcí (ochranná funkce). Poměrně zajímavý vosk je vorvaňovina – nachází se v dutině lebeční vorvaňů, kde funguje jako hydrostatický orgán. Vorvaň dokáže tepelně ovlivňovat jeho skupenství, což mu umožňuje jak klesání, tak stoupání v mořských hlubinách. Lebka vorvaně obsahuje asi 150 l vorvaňoviny.
Vosky rostlinného původu
Z rostlinných vosků jsou významné ty vosky, které vystavují ochrannou vrstvu na povrchu plodů a listů. Tvoří tedy vodovzdornou vrstvu (kutikulu). Voděvzdorný charakter je dán hydrofobním charakterem molekul vosku.
Použití vosků
Použití vosku je především v kosmetickém průmyslu (zde se ale používá pouze v malovýrobách, protože se synteticky nevyrábí), dále např. v potravinářském průmyslu, kde se používají na tvorbu ochranných obalů sýrů. Z včelího vosku se vyrábí svíčky.
