Vrtání

Vrtání je třískové obrábění kovů, při němž vytváříme v materiálu díry. Hlavní řezný pohyb (otáčení) vykonává nástroj – VRTÁK.

Druhy vrtáků

• Kopinatý – používá se hlavně u číslicově řízených strojů pro vrtání krátkých děr velkého průměru.

• Kruhostředný – používá se na vrtání děr s rovným dnem.

• Šroubovitý – je nejrozšířenější a nejpoužívanější vrták, jehož šroubovité drážky umožňují účinné odvádění třísek a zároveň zajišťuje dobré chlazení. Má dvě hlavní ostří, které jsou spojeny příčným ostřím, které tvoří špičku vrtáku. V díře je vrták veden dvěmaúzkými ploškami (fazetkami), které jdou podél šroubovitých drážek.

Obr. 1: Šroubovité vrtáky

• Šroubovitý s břitovými destičkami ze slinutých karbidů – používá se pro vrtání tvrdých ocelí a stavebních materiálů.

Obr. 2: Šroubovité vrtáky s břitovými destičkami

• Středící – používá se k navrtání středících důlků, při upínání obrobků na soustruh mezi hroty.

Obr. 3: Středící vrták

• Dělový – používá se pro hluboké vrtání dlouhých děr. Bývají většinou jednobřité s vodícími lištami. Zesílené jádro pro odvádění třísek umožňuje udržet přímý směr. Do oceli umožňují vrtat otvory až 15 krát větší než je ptůměr vrtáku. Do litiny až 25 krát větší než je průměr vrtáku.

Obr. 4: Dělový vrták

• Korunkový – vypichují se jím díry v tenkostěnných odlitcích nebo v plechu. Mají tvar ozubené trubky.

Obr. 5: Korunkový vrták

Popis šroubovitého vrtáku

Obr. 6: Popis vrtáku

Druhy vrtaček

Vrtačka je stroj, do jehož vřetena upínáme vrták za účelem vyvrtání díry. Jednotlivé druhy vrtaček se liší svou konstrukcí i velikostí.

Ruční elektrická vrtačka

Patří mezi ruční mechanizované nástroje a vrtá se s nimi převážně do Ø13 mm. Slouží k vrtání děr na montážích a tam, kde není možno požít přesnější vrtání jiných vrtaček.

Obr. 7: Ruční elektrická vrtačka

Stolní vrtačka

Umísťují se na pracovní stůl a vrtáme s nimi otvory do Ø16mm. Vřeteno je poháněno elektromotorem přes řemenový převod. Otáčky vřetene se většinou mění přesunem řemene na stupňovitých řemenicích. Základová deska slouží jako stůl. 

Obr. 8: Stolní vrtačka

Sloupová vrtačka

Slouží k vrtání děr do Ø40 mm. Základem je stojan ve tvaru sloupu, po kterém se výškově posouvá jak vřeteník, tak i pracovní stůl. Hlavní rotační pohyb se přenáší od motoru na vřeteno přes převodovou skříň s ozubenými koly, jejichž přesunem měníme otáčky vřetene. Stůl je kromě výškového nastavení možno otáčet kolem sloupu.

Obr. 9: Sloupová vrtačka

Stojanová vrtačka

Liší se od sloupových větším rozměrem, tedy větší tuhostí a tím i možností vrtat otvory do Ø80 mm. Vřeteník i pracovní stůl se posouvají po vedení stojanu skříňovitého průřezu.

Obr. 10: Stojanová vrtačka

Otočná radiální vrtačka

Vřeteno je umístěno na rameni a je výškově i radiálně (vodorovně) přestavitelné, což umožňuje vrtat velké a těžké obrobky. Rameno je uloženo na otočném sloupu, čímž umožňuje přesné nastavení vřetena do libovolné polohy. Možnost otočení ramena o 360° umožňuje vrtání v širokém okruhu. obrobky se upínají přímo na základovou desku, nebo na pracovní stůl.

Obr. 11: Otočná radiální vrtačka

Vodorovná vyvrtávačka

Vřeteno je v poloze vodorovné a je výškově přestavitelné. Obrobek se upíná na pracovní stůl, který se pohybuje jak podélně tak i příčně.

Obr. 12: Vodorovná vyvrtávačka

Montážní otočná vrtačka

Používá se na montážích k běžnému vrtání a řezání závitů. Přenáší se jeřábem a lze ji postavit a upnout přímo k vrtané kontrukci. Na otočném sloupu je uloženo rameno a něm natáčecí hlavice s vřeteníkem. Toto konstrukční řešení umožňuje nastavit vřeteno do jakékoliv polohy.

Obr. 13: Montážní otočná vrtačka