I když je etologie jednou z nejmladších biologických disciplín, její poznatky jsou už dnes využívány v řadě jiných oborů. Jsou to jednak přírodní, lékařské a společenské vědy (psychologie, sociologie), jednak praktické oblasti, např.: zemědělská a lesnická výroba, ochrana a tvorba životního prostředí. Výsledky etologických výzkumů jsou stále více využívány i při zavádění velkochovů domácích a laboratorních zvířat, při chovu divokých zvířat v zoologických zahradách, při studiu chování vzácných a ohrožených druhů a vypracovávání programů na jejich záchranu. Etologické poznatky jsou využívány i v psychiatrii a psychologii. Byla prokázána značná důležitost dotykové komunikace a dorozumívání novorozence s matkou pro budoucí psychický vývoj jedince. Ztráta vazeb mláděte na matku vede k závažným psychickým poruchám, zejména v době dospívání. Pro kojence a nemluvňata je velmi prospěšné jejich braní do náruče, hraní si s nimi nebo kojení v houpacím křesle.

Etologické poznatky jsou důležité všude, kde se chovají zvířata.

Proto moderní zootechnika věnuje etologii hospodářských zvířat značnou pozornost. Podobné problémy jsou i ve velkochovech laboratorních zvířat, která představují další prakticky významnou skupinu živočichů. Používají se pro účely různě zaměřeného výzkumu, farmaceutického průmyslu, aplikované mikrobiologie a virologie atd.

Chov spojený s přehuštěním v sociálních skupinách může vést k vymizení ritualizace při agonistickém chování a jedinci se pak vzájemně zraňují nebo se vzájemně zabíjejí a požírají. Některé problémy související s poruchami chování laboratorních zvířat pomůže vyřešit etologická analýza a na jejím základě provedené změny podmínek chovu. Znalost etogramů laboratorních forem živočichů je nezbytným předpokladem veškerého experimentování i praktických ověřovacích zkoušek, například při testování účinků farmak apod.

Elementární etologické znalosti by měli mít i lidé, kteří chovají laboratorní a jiná drobná zvířata (ptáky, plazy, obojživelníky, ryby, případně hmyz) ve svých domácnostech. Aplikovaná etologie má velký význam v zoologických zahradách, safari parcích a při oborovém chovu spárkaté zvěře nebo voliérovém chovu pernaté zvěře pro účely myslivosti. 

Obr. 1: Hroch obojživelný /ZOO Praha/

Obr. 2: Volně se pasoucí stádo watusi /primitivní africký skot/ – Safari Dvůr Králové nad Labem

Z hlediska uspokojování potřeb lidské společnosti jsou nejdůležitější velkochovy domácích zvířat. Zde dochází obvykle ke značné koncentraci jedinců na malé ploše resp. v malém prostoru. Třebaže jde o zvířata dávno domestikovaná, jejich biologické potřeby a zvláštnosti chování je nutno respektovat, jinak se snižuje užitkovost a klesá produkce. Vysoká koncentrace, automatizace, skupinový chov místo individuálního, to všechno zvyšuje psychickou zátěž. Mohou se vyskytnout poruchy chování, např.: zvýšená agresivita apod.

Obr. 3: Chov kozy bílé krátkosrsté  

Obr. 4: Ustájení kozy bílé krátkosrsté – rodinná farma Skryje

Obr. 5: Domácí chov hus

Obr. 6: Domácí chov králíků

Divoká zvířata jsou na chov v zajetí mnohem náročnější. Klece, terária, akvária, voliéry a výběhy nemohou být obvykle tak velké, aby zajišťovaly dostatek podnětů a provokovaly zvířata k činnosti. V důsledku toho mohou nastat poruchy biorytmů, snížení plodnosti nebo zastavení rozmnožování, odchylky v sociálním chování a jiné abnormální projevy. Nedostatek podnětů k pohybové aktivitě vede ke vzniku pohybových stereotypů, které se bezcílně opakují. Kuny např. poskakují sem a tam kolem stěny klece, drobní hlodavci neustále vyskakují v rohu klece, sloni a medvědi se pohupují z nohy na nohu apod.  

Obr. 7 a 8: Laň chovaná ve stísněných podmínkách

Moderně vedené zoologické zahrady se snaží poskytnout svým chovancům relativně optimální životní podmínky. Zajišťují to jednak úpravami chovných zařízení podle ekologických a etologických nároků jednotlivých druhů. Dále se snaží měnit prvky umělého prostředí zvířat, ukrývat potravu nebo s ní pohybovat a podobnými metodami provokovat zvědavost a aktivitu chovaných zvířat.

Obr. 9:  Orangutaní samička Diri je jedním z nejvýznamnějších přírůstků posledních let. /V pražské ZOO se orangutan narodil naposledy před dvaačtyřiceti lety/

Obr. 10: Gorilí samička Moja (2004) byla prvním gorilím mládětem narozeným v Praze /ZOO Praha/

Obr. 11:

 Obr. 11, 12: Safari – Dvůr Králové nad Labem