Význam genetiky
Poznatky genetiky ovlivňují veškeré biologické organismy- mikroorganizmy, rostliny, živočichy, houby, člověka.
Výběrem vhodných kmenů, genetickými manipulacemi, mutacemi byly získány kmeny druhů mikroorganismů produkujících antibiotika, aminokyseliny, bílkoviny, například inzulín, růstový hormon.
Genetické postupy u rostlin se snaží snížit náchylnost pěstovaných rostlin k nemocem, k plísním, ke škůdcům, zvýšit odolnost proti nákaze, vůči mrazu, zvýšit výnosnost nových odrůd pomocí polyploidizace (zmnožením počtu chromozomů).
Při šlechtění nových druhů plemen se využívá selekce, hybridizace, udržování chovných linií s významnými vlastnostmi. K využití přenosu genetické informace se využívá umělá inseminace, přenos embryí, klonování.
Ve 20. století vznikla hraniční věda eugenika. Stojí na rozhraní mezi genetikou a medicínou. Má snahu zlepšovat genofond lidské populace po fyzické, psychické stránce. Díky rozvoji medicíny se lidé trpící dědičnou chorobou dožívají vysokého věku, genofond lidské populace se však zhoršuje.
Rozvíjí se metody genového inženýrství, manipulace s geny. Jde o přímý zásah člověka do genomu daného organismu. Genetické inženýrství se využívá v biotechnologiích a v lékařství. V bakteriích jsou vytvářeny např. inzulin nebo lidský růstový hormon, k hospodářskému využití se pěstují např. obilniny odolné proti hmyzu, herbicidům.
Genetika v současnosti ovlivňuje všechny biologické vědní obory, musíme být však neustále obezřetní, aby veškeré poznatky moderní genetiky nebyly zneužity v neprospěch člověka, lidstva.