Geometrická konstrukce obrazu
Při geometrické konstrukci obrazu tenkou spojkou je, tak jako u kulových zrcadel, výhodné využít tří význačných paprsků:
- Paprsek procházející optickým středem tenké spojky nemění svůj směr.
- Paprsek rovnoběžný s optickou osou v předmětovém prostoru se po průchodu spojkou láme do obrazového ohniska F´.
- Paprsek procházející předmětovým ohniskem F je po průchodu spojkou rovnoběžný s optickou osou v obrazovém prostoru.
Pro geometrickou konstrukci obrazu stačí opět využít dva význačné paprsky. Dále postupujeme stejně jako u kulového zrcadla. Při jednotlivých konstrukcích obrazu znázorňujeme předmět šipkou kolmou k optické ose. Z koncového bodu šipky, která znázorňuje předmět, vedeme dva význačné paprsky. V bodě, kde se paprsky po odrazu protínají, vzniká obraz. Používáme i stejné pojmy jako u zrcadel:
-
předmětová vzdálenost a – vzdálenost osového bodu předmětu od optického středu čočky,
-
obrazová vzdálenost a´ – vzdálenost osového bodu obrazu od optického středu čočky.
Je-li předmět ve vzdálenosti větší než dvojnásobek ohniskové vzdálenosti, tzn. a > 2f, je z geometrické konstrukce patrné, že obraz je skutečný, převrácený a zmenšený.
Je-li předmět ve vzdálenosti menší než dvojnásobek ohniskové vzdálenosti, ale větší, než je ohnisková vzdálenost, tzn. 2f > a > f, je obraz vytvořený spojkou skutečný, převrácený a zvětšený.
Pokud je předmět mezi předmětovým ohniskem a optickým středem spojky, tzn. a < f, vytvoří se po průchodu čočkou rozbíhavý svazek paprsků a při zpětném prodloužení najdeme jejich průsečík v předmětovém prostoru, obraz je tedy zdánlivý. Další vlastnosti jsou zřejmé z obrázku. V tomto případě je obraz zdánlivý, přímý a zvětšený.
Obr. 1: Zdánlivý a zvětšený obraz vytvořený spojkou
Poloha a vlastnosti obrazu vytvořeného spojkou závisí na vzdálenosti předmětu od čočky.
Aplet, který simuluje zobrazení čočkami, najdete na stránce:
http://phet.colorado.edu/en/simulation/geometric-optics
Zobrazovací rovnice čočky
Mezi vzdáleností předmětu a a vzdáleností obrazu a´ od optického středu čočky a ohniskovou vzdáleností f je vztah, který vyjadřuje zobrazovací rovnice čočky:
Při dosazování do rovnice se opět řídíme znaménkovou konvencí (dohodou).
Předmětová vzdálenost a je kladná v předmětovém prostoru (před čočkou) a záporná v obrazovém prostoru (za čočkou). Je-li obrazová vzdálenost kladná a´ > 0, je obraz v obrazovém prostoru a je skutečný. Při záporné hodnotě obrazové vzdálenosti a´ < 0 se nachází obraz před čočkou, tedy v předmětovém prostoru, a je zdánlivý. Jak už víme z předchozí lekce, ohnisková vzdálenost f je pro spojku kladná a pro rozptylku záporná.
-
a´ > 0 – skutečný obraz, za čočkou
-
a´ < 0 – zdánlivý obraz, před čočkou
Pro příčné zvětšení čočky Z platí analogické vztahy jako u kulového zrcadla:
Při dodržení znaménkové konvence pak platí:
-
Z > 0 – obraz přímý (vzpřímený)
-
Z < 0 – obraz převrácený
-
|Z| < 1 – obraz zmenšený
-
|Z| = 1 – obraz stejně velký
-
|Z| > 1 – obraz zvětšený
Vlastnosti obrazu vytvořeného spojnou čočkou podle polohy předmětu uvádí následující přehled:
-
a > 2f – obraz skutečný, převrácený, zmenšený
-
a = 2f – obraz skutečný, převrácený, stejně velký
-
2f > a > f – obraz skutečný, převrácený, zvětšený
-
a < f – obraz zdánlivý, přímý a zvětšený