Organická lepidla živočišného původu

Organická lepidla živočišného původu původu

 

  1. Glutinový (kostní) klíh - získáváme z jatečních kostí zbavených tuků pomocí benzínu. Kosti se vloží do horké vody, kde se postupně oddělí kolagen a extrakcí se přeměňuje na glutin, ze kterého se následně vyrobí klíh. Ten se vyrábí lisováním do podoby tabulek, šupinek, kuliček nebo drcený. Podle této formy se poté nechává nabobtnat před samotným vařením ve vodě. Tabulka např. 24 hodin, drcený cca 30 min.
    Postup přípravy klihu pro lepení: Nejprve necháme pevnou formu klihu nabobtnat ve studené vodě, dokud se nezabarví do jednotného odstínu. Poté se vaří ve dvojité nádobě na teplotu 50-55 °C. Při překročení této teploty klíh ztrácí lepivost. Nanášíme v teplém stavu, ochlazováním vytvrzuje.
    Používá se převážně na konstrukční lepení, lepení spárovek, hudebních nástrojů, tužek, zápalek, brusných papírů a je vhodný v kombinaci s hlinkou a plavenou křídou na výrobu tmelu. Jeho výhodou je opětovné rozehřátí teplou vodou. Kostní klíh se dá také koupit ve formě tekutého klihu, který za pomocí různých přídavků kyseliny, soli a organických sloučenin udržují klíh v tekutém stavu.
  2. Kaseinový klíh -  připravuje se z mléčné bílkoviny, která se nazývá kasein. Ta obsahuje až 80 % mléka a získává se z něj vysrážením kyselinami. Vyrábí se ve formě prášku – firmus, nebo jako tekuté lepidlo, popřípadě modifikované lepidlo (přidáním nejčastěji syntetických složek jako močovina, formaldehyd nebo latex). Samotný kasein je ve vodě nerozpustný, a proto se k němu přidává hašené vápno, soda, nebo vodní sklo. Jako rozpouštědlo se používají alkálie. Připravuje se sypáním prášku do vlažné vody za stálého míchání v poměru 1 : 2 – 4. Po 30 min. je směs připravena k použití. Spoje jsou pružné, pevné, vodovzdorné.  Používá se na lepení nosníků, oken a dveří. Vyrábí se ve třech provedeních, která se liší podle přídavných složek (petrolej, soda, síran měďnatý) a podle obsahu vápna. Lze je kombinovat se syntetickými lepidly, a to v poměru 1 : 2 – 3.
  3. Albuminový klíh - získává se z krve jatečních zvířat. Jeho příprava spočívá v rozpuštění krevního albuminu ve vodě. Výsledkem je červenohnědý prášek, který se smíchá s vápenným mlékem. Vyznačují se výrazným zápachem. Používaly se především pro tvarové lepení překližek. Jejich nevýhodou je malá odolnost proti vodě, vlhkosti a mikroorganismům. V dnešní době téměř nepoužívaný, pouze jako přísada do kaseinových lepidel.
  4. Kožní klíh – získáváme z vyčiněné, nebo nevyčiněné kůže. Postup výroby je následující: Jednotlivé zbytky a odřezky se máčí ve vápenném mléce, aby došlo k jejich nabobtnání. Poté se důkladně očistí od zbytků vápna pod tekoucí vodou a nechají uschnout. Tím se docílí toho, že se poslední zbytky žíravého vápna promění v uhličitan. Takto vyčištěné odřezky dáme do uzavřených nádob a vaříme. Doba vaření určuje výslednou jakost klihu. Čím déle se vaří, tím víc se také ztrácí lepivost následného klihu. Použití i postup přípravy je poté obdobný jako u kostního klihu. Dříve se také vyráběl rybí klíh, který se v dnešní době již nepoužívá.