Kondenzátor se chová různě v obvodu stejnosměrného i střídavého proudu. Pro stejnosměrný proud představuje téměř nekonečný odpor, protože konstrukčně jsou to dvě kovové desky oddělené izolací – dielektrikem. Ve střídavém obvodu dochází k opakovanému vybíjení a nabíjení kondenzátoru, daném frekvencí nabíjecího proudu. Při této činnosti klade kondenzátor střídavému proudu určitý odpor, který závisí na kmitočtu a kapacitě kondenzátoru, označujeme jej jako kapacitní reaktanci Xc. Počítá se ze vztahu:
, kde C je kapacita, ω je úhlová frekvence (2 π * f)
Obrázek: Konstrukce kondenzátoru
Při průchodu střídavého proudu činným odporem se část elektrické energie přeměňuje na energii tepelnou a odpor se zahřívá. Pokud této přeměny nevyužijeme, dochází k neužitečným ztrátám elektrické energie. Jinak je tomu při průchodu střídavého proudu cívkou nebo kondenzátorem.Jestliže neuvažujeme jejich činný odpor, pak v cívce ani v kondenzátoru se elektrická energie na energii tepelnou nemění, nezahřívají se a ke ztrátám elektrické energie nedochází. Proto se indukční odpor a kapacitní odpor nazývá také jalový odpor, který sice střídavý proud zeslabuje,ale nespotřebovává.
ZDROJ:
Kapacitní odpor. Http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/kapac_odpor.htm [online]. [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/kapac_odpor.htm
OPAVA, Zdeněk. Elektřina kolem nás. 1981.