PVD povlaky

PVD povlaky (Physical Vapor Deposition) jsou nanášeny za relativně nízkých teplot (400-600°C). Samotný proces se skládá z postupného odpaření kovu, který reaguje, například s dusíkem, přičemž na povrchu obráběcího nástroje vzniká tvrdý nitridický povlak.

PVD povlaky díky své tvrdosti ještě zvyšují odolnost dané třídy proti otěru. Jejich vnitřní tlaková pnutí jsou také důvodem nárůstu houževnatosti břitu a odolnosti proti tepelným hřebenovým trhlinám.

Hlavní složky PVD  jsou:

• PVD-TiN - Nitrid titanu byl prvním povlakem nanášeným metodou PVD. Má univerzální vlastnosti a zlatou barvu.
• PVD-Ti(C,N) - Karbonitrid titanu je tvrdší než TiN a zvyšuje odolnost proti opotřebení hřbetu.
• PVD-(Ti,Al)N - Titan aluminium nitrid má vysokou tvrdost, spolu s vysokou odolností proti oxidaci, což celkově přispívá ke zvýšení odolnosti proti opotřebení.
• PVD-oxidický - Je využíván vzhledem k jeho chemické netečnosti a zvýšené odolnosti proti opotřebení ve tvaru žlábku.

Moderní povlaky jsou kombinací těchto složek v po sobě následujících vrstvách a nebo mnohovrstvých povlacích. Mnohovrstvý povlak se skládá z velkého množství tenkých vrstev, v řádu nanometrů, což ještě více zvyšuje tvrdost povlaku.

Zdroj: Povlakovaný slinutý karbid. <i>Sandvik Coromant</i> [online]. © 2000 - 2012 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.sandvik.coromant.com/cs-cz/knowledge/materials/cutting_tool_materials/coated_cemented_carbide/pages/default.aspx