Triblastika

Kmen ploštěnci řadíme do skupiny TRIBLASTIKA. Jsou to živočichové se třemi zárodečnými listy (ektoderm, mezoderm, entoderm) a zpravidla dvoustrannou (bilaterální) souměrností těla, která vznikla jako důsledek pohybu jedním směrem (výjimka: ostnokožci - paprsčitá souměrnost těla). Vytvořil se u nich  přední a také zadní část těla. Přední hlavová část se vyznačuje zmnoženou nervovou tkání a smyslovými orgány na různém stupni dokonalosti. Složitější tělesná stavba (na rozdíl od DIBLASTICK) souvisí se vznikem středního zárodečného listu, mezodermu. Z něj se vyvíjí část vnitřních orgánů, především svalovina.

Rozdělení:

Triblastika systematicky členíme na dvě řady:

• ⍶ řada: Prvoústí

  • otvor ústní se vyvinul z blastoporu (= prvotní ústní otvor gastruly)

  • kmeny: ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci

• β řada: Druhoústí

  • během ontogeneze vzniká z blastoporu otvor řitní a otvor ústní se prolamuje druhotně na protilehlém konci těla

  • kmeny: ostnokožci, strunatci

⍶ řada: Prvoústí

Podle vzniku a dokonalosti rozlišujeme tři typy tělních dutin:

Schizocoel

• nepravá tělní dutina vyplněná parenchymem (mezoderm ještě nemá podobu zárodečného listu), jehož skulinami prostupuje tělní tekutina

• kmen: ploštěnci

Pseudocoel

• nepravá tělní dutina, vyvinula se ze schizocoelu potlačením tělního parenchymu

• vzniká dutina vyplněná tělní tekutinou a u endoparazitů navíc i zplodinami anaerobního dýchání (podélně touto dutinou probíhá trávicí trubice)

• kmen: hlísti

Coelom

• pravá tělní dutina ohraničená skutečným mezodermem

• kmen: měkkýši (tělo nečlánkované)

• kmen: kroužkovci (tělo článkované stejnocenně)

• kmen: členovci a všichni druhoústí (tělo článkované nestejnocenně)

 

Kmen: PLOŠTĚNCI (Plathelminthes)

Ploštěnce řadíme mezi prvoústé se schizocoelní tělní dutinou. Je známo asi 17 tisíc druhů. Typickými znaky tohoto kmene jsou zploštění těla z hřbetní a břišní strany (= dorzoventrálně) a červovitý tvar těla. Ploštěnci patří mezi Triblastika. Mají vyvinutý ektoderm a entoderm. Mezoderm tvoří řídké parenchymatické pletivo, které vyplňuje schizocoelní tělní dutinu společně s tělními tekutinami. Ploštěnci žijí buď volně ve slané nebo sladké vodě, nebo jsou to paraziti žijící uvnitř těla jiných živočichů.

Stavba těla:

• dorzoventrálně zploštělé tělo

• tři zárodečné listy

• jednovrstevná pokožka (epidermis), často řasinky, u endoparazitů kutikula

• kožně svalový vak - pod pokožkou vrstvy svaloviny (hladké), u parazitů potlačen

• cévní ani dýchací soustava u ploštěnců neexistuje

• dýchají povrchem těla

Trávicí soustava:

• slepá trávicí dutina - zajišťuje i rozvod živin (gastrovaskulární soustava)

  • ústní otvor (současně i vyvrhovací)

  • hltan (někdy vychlípitelný)

  • slepě zakončené střevo (přímé nebo rozvětvené)

• tasemnice nemají TS, přijímají potravu celým povrchem těla (osmotrofně)

Vylučovací soustava:

• protonefridie

  • odstraňují škodlivé látky a přebytečnou vodu → osmoregulační funkce (= regulují obsah vody v těle)

  • základem je vývodný kanálek a plaménková buňka (buňka se svazkem bičíků - plamének)

Nervová soustava:

• pásková uzlinová (= gangliová)

  • párová mozková zauzlina (ganglion), z ní vybíhají do těla nervové provazce, které jsou spojeny příčnými spojkami (komisury)

Smyslové orgány:

• miskovitá očka (reakce na světlo)

• chemoreceptory (reakce na chemické látky)

• hmatové receptory

Rozmnožování:

• převážně hermafroditi (zpravidla výměna samčích pohlavních buněk mezi dvěma jedinci)

• vývin přímý i nepřímý (přes larvu)

• parazitické druhy - složité vývojové cykly, několik typů larev, střídají hostitele

• samooplození (autogamie) je vzácné (tasemnice)

Význam:

• praktický význam mají pouze paraziti - onemocnění zvířat i člověka (veterinární a humánní medicína)

Fylogeneze:

• první ploštěnci na konci prekambria (starohory)

• motolice a tasemnice se vyvinuly z ploštěnek a jejich vývoj končí slepě

Systém:

• třída: PLOŠTĚNKY

• třída: MOTOLICE

• třída: TASEMNICE

Dílčí lekce

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6. 

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Výukový materiál zpracovaný v rámci Projektu „Přírodní vědy hrou - výuka chemie a biologie s podporou ICT“ CZ.1.07/1.1.26/01.0046. Zdroj:  http://unifor.gjwprostejov.cz/bichem/course/index.php

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Schématické srovnání těla prvoústého živočicha (A) a strunatce jako zástupce druhoústých (B). [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200300%20strunatci/Obr.%20030001.strunatci%20vs.%20prvousti_zmensenina.jpg

Obr. 2: Rozdělení tělních dutin.[online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://imageproxy.jxs.cz/~nd01/jxs/cz~/864/823/08d9681dbc_34523381_o2.jpg

Obr. 3: Plaménková buňka[online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http: http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200205%20plostenci/Obr.020502.protonefridie_zmensenina.jpg

 

Přílohy