Základy fyzikálních měření
Teoretická příprava
Úkolem praktických cvičení je ověření fyzikálních poznatků získaných v hodinách fyziky, umět zacházet s pomůckami a přístroji, následně zpracovat výsledky měření.
Cílem měření je stanovení hodnoty měřené fyzikální veličiny. Pro dobrý výsledek měření je potřeba stanovit správnou metodu měření. U metody přímé odečítáme hodnotu veličiny přímo na stupnici použitého měřidla. V případě použití nepřímé metody, hodnotu fyzikální veličiny určujeme na základě fyzikálního vztahu.
Vlastní měření provádíme v několika krocích. Nejdříve provedeme přípravu měření, kde si utřídíme teoretické znalosti k dané veličině, zvolíme metodu měření, pomůcky a stanovíme si postup měření. Následně provádíme vlastní měření dle pracovního postupu. V následné fázi zpracujeme výsledky měření a vše zapíšeme do protokolu.
Vlastní protokol musí obsahovat název cvičení, datum měření, jméno pracovníka a spolupracovníků, pomůcky, tabulky s naměřenými hodnotami a zhodnocení výsledků.
Zadání úlohy a seznam pomůcek
Úkol
Změřte délky tří stran daného kvádru posuvným měřidlem
Pomůcky
Posuvné měřidlo, kvádr
Vzorce
-
Střední hodnota je rovna aritmetickému průměru n naměřených hodnot
-
Odchylka n-té naměřené veličiny od aritmetického průměru je
-
Průměrná odchylka je
-
Relativní odchylka naměřené veličiny vyjadřuje přesnost měření, udává se v %
-
Zápis hodnoty naměřené veličiny je
-
Stejným způsobem určíme hodnoty pro strany
Pracovní postup
-
Naměřené hodnoty an, bn, cn zapíšeme do připravené tabulky.
-
Vypočítáme střední hodnoty měřené veličiny
-
Vypočítáme odchylky jednotlivých měření.
-
Vypočítáme průměrné odchylky
-
Průměrné odchylky počítáme o jedno místo více, než bylo naměřeno.
-
Střední hodnoty zaokrouhlíme na stejný počet desetinných míst jako průměrné odchylky.
-
Vypočítáme relativní odchylky měření.
-
Zapíšeme výsledky měření.
Zdroje
Obrázky:
- Obr. 1: Posuvné měřítko. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Posuvn%C3%A9_m%C4%9B%C5%99%C3%ADtko
- Obr. 2: Mikrometr. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikrometr
- Obr. 3: Converter: Z historie metru. BUREŠ, Jiří. Www.converter.cz [online]. 2000 [cit. 2015-01-10]. Dostupné z: http://www.converter.cz/prevody/historie-metr.htm
- Obr. 4: Loket (délková míra). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Loket_(d%C3%A9lkov%C3%A1_m%C3%ADra)
Přílohy
Protokol
Laboratorní protokol najdete zde.
Odkaz
Odkaz
Víte, že ...
... původně byl metr stanoven jako desetimiliontina vzdálenosti pólu a rovníku neboli čtvrtiny zemského poledníku?
Na základě měření byla zhotovena speciální tyč ze slitiny platiny a iridia - mezinárodní prototyp metru, který je uložen v Mezinárodním ústavu pro míry a váhy v Sévres u Paříže.
Obr. 3: Prototyp metru
Víte, že ...
Dnes je délka 1 metr definována pomocí sekundy a to takto:
Metr je délka dráhy, kterou proběhne světlo ve vakuu za 1/299 792 458 sekundy.
Historie
Dříve se používaly různé jednotky délky, které se odvozovaly většinou z rozměrů některých částí těla, např. palec, pěst, stopa, loket. Koncem 18. století se mnoho států rozhodlo sjednotit jednotky délky. Mezinárodní dohodou byl za základní jednotku délky stanoven 1 metr.
Například jednotka loket byla odvozena ze vzdálenosti od lidského lokte po špičku prostředníčku. Český loket byl ustanoven v roce 1268 za Přemysla Otakara II. a měl délku 59,3 cm. Měl 3 pídě, 30 prstů, 120 zrn. 3 lokty dávaly staročeský sáh, 12 600 loktů byl 1 lán.
Obr. 4: Etalony loktů na radnici v Mělníku - vlevo český, vpravo vídeňský